Vinaři z Čejkovic na návštěvě ve vinařství Bíza

Jarní euforie způsobená nezvykle teplým počasím a znásobena navíc očekáváním dalšího příjemného večera ve společnosti čejkovických vín, byla dnes znát téměř na každém čtvrtečníkovi.

9. dubna jsme se sešli ve vinařství Bíza. Příjemná večerní atmosféra již vybízela k sezení venku a ti co přišli před 8 hodinou večerní si ji také na dvorku vinařství mohli s chutí užít.

Vinařství Bíza těží ze zkušenosti pan Bízy staršího i moderního pojetí vinařství, v podání syna Petra, který firmu nyní vede. Postupy výroby a technologie zpracování jsou dlouhodobě na vysokém standardu, a proto se jejich vinařský rukopis, zejména díky dlouholetým zkušenostem s jejich aplikací, ustálil na dobré (a očekávatelné) kvalitě. Vinařství Petra Bízy produkuje 40.000 lahví ročně a hospodaří na ploše 3,5 hektaru.

V prostorné degustační místnosti nás čekalo na 20 vzorků vín a jejich složení napovědělo, že přes důraz na červená vína se sortiment tohoto vinařství rozrostl o další bílé odrůdy (VZ, TR). Ochutnávka byla rozdělena netradičně do tří bloků, kdy v prvním se pila lehká bílá a červená vína, ve druhém bloku pak plná bílá vína a v bloku třetím plná vína červená.

Všechny degustované vzorky byly technologicky velmi pěkně provedeny, nejvíce zaujal velmi líbivý projev Tramínu 2008 a ušlechtilost vína Grand cuvée Bizé 2006 (z bílých vín hovořili pochvalně mnozí také o Sauvignonu). Zajímavostí byla bezesporu také ochutnávka zrajících a ještě nezkupážovaných vín do nových červených cuvée (dle vinaře tzv „polotovarů“) Caberner a Grand cuvée. Degustace byla zakončena dvěma archivními víny ročníku 1996 a 1997.

Hovor se dnes točil kolem červených odrůd, tzv. barvířek (Neronet, Rubinet, Alibernet) a jejich významu na trhu s vínem. Část první (tedy spíše velká většina) tato vína preferovala, část druhá dávala přednost spíše vínům vyrobených z původních odrůd.

Podobně diskuse pokračovala také o smyslu výroby tzv."velkých" červených vín, které by mohly mít

ambice konkurovat kvalitním vínům Francie a Itálie. Zatímco názor jednoho z táborů zastával teorii nevytvářet vína těchto (podobných, stejných) typů, do konkurence se nepouštět a lpět na tradičních odrůdách moravských, druhý názor kontroval skutečností, že víno zde vypěstované může mít stejný styl, avšak při zachování autentických prvků může vyvinout jedinečný potenciál, který osloví i znalce světových vín od nás, i ze zahraničí.

Posledním významěji diskutovaným bodem bylo používání plastových korků u nenáročných vín, kdy byla zmíněna zajímavá skutečnost, že rakouští vinaři, coby prvotní propagátoři těchto uzávěrů, nyní většinově přechází na uzávěry šroubovací…

Dnešní večer byl opět velmi vydařený a poučný, jak pro vinaře, tak i pro jeho vášnivé konzumenty.