Vinaři z Čejkovic na návštěvě ve vinařství Šamšula

Vinařství Jakub Šamšula patří k menším progresivním provozům, vychází z tradičního zpracování hroznů a výroby vína. V posledních letech se výrazně přiklání k moderním technologickým postupům s využitím znalostí získaných enologickou a obchodní praxí u velké vinařské firmy.

Jelikož kapacita míst původního sklípku je omezena, plánovala se degustace vín na dvorku vinařství. Aprílové počasí však přineslo k večeru náhlé ochlazení, a tak jsme se sešli nad připravenými vzorky vín přímo v hale vinařského provozu. Ambiente, které nás tam čekalo si však s příjemnou atmosférou vinného sklepa nijak nezadalo.
Krátce před osmou nás již na provozní teplotu rozehříval první (nultý) vzorek vína SOHO, růžového cuvée, poslední láhve předminulého ročníku.


Než jsme jej dopili, byla naše dnešní sestava ochutnávačů kompletní, a tak jsme brzy započali s připravenou chutnávkou.

Jakub Šamšula pro degusatci přichystal 23 vzorků vín. Po úvodním růžovém začátku, nabídnul u bílých drůd zajímavá srovnání. Šlo vždy o jednu odrůdu v rovině dvou posledních ročníků, přičemž většinově z nich vyznělo starší víno o něco lépe. Tento fakt nabízí poznatek, že vína tohoto vinařství jsou vhodná i k delšímu zrání na lahvi (aniž by však popíral kvalitu vín mladých).
Z nabídky bílých vín zaujal především Ryzlink rýnský 2007 PS a Hibernal 2008 PS, zajímavá byla pak i obě Chardonnay 2007 a 2008 PS, velmi dobrá byla i chuť zralého Tramínu 2007 VzBob.
Z nabídky červených vín se líbil zejména styl vína Rulandské modré (a to u obou degustovaných ročníků, 2007 a 2006), který také napověděl, že tato odrůda má ve vinařství velký potenciál a zasluhuje si zvýšenou pozornost.

Diskuse byla velmi pestrá. Točila se opět kolem často diskutovaných témat vyšších esterů, umělých kvasinek a přirozeném procesu vývoje vinařství (které se po získání nových technologií musí dopracovat ke správné a spíše střízlivé formě jejího užití - v této souvislosti padl zajímavý termín-dámy prominou: "technologická masturbace" :) ).
Mluvilo se také o odrůdě Pálava (MTxTR), kdy zaznělo doporučení ponechat vínu zbytkový cukr. Také byla zmíněna ve vztahu k naší vinařské obci - zatímco jeden tábor odrůdu každopádně považuje za zajímavý prvek sortimentu, druhý ji vidí jako vhodnější do minerálnějších půd oblastí pod Pálavou, a doporučuje se u nás více věnovat pro tento terroir vhodnější kořenité odrůdě Tramín.
Mluvilo se také o dokyselování bílých vín v jižní Itálii i o přidávání taninů do červených vín na Moravě. V debatě zaznělo, jak přírodní taniny poskytují vínu komplexní chuť, zatímco taniny přidané (především jejich nadměrné užití) stahují chuť doprostřed úst a vytváří spíše "rozmázlý" dojem. V rámci tohoto tématu a k pobavení všech zúčastněných si Jakub Šamšula a Petr Bíza neodpustili praktické předvedení čisté chuti taninů, které podávali k okoštování nadšeným zájemcům z řad nevinařů přímo z pytlíčku.

I díky tomuto faktu byla degustace pro všechny zúčastněné nejen nesmírně poučná, ale i zábavná a vtipná. A díky milému pohoštění a dobrým vínům Jakuba Šamšuly i velmi příjemná.

René Bárta