Monitoring tisku
MONITORING TISKU - VÍNO Z ČEJKOVIC
(převzato bez úprav a korektur)
Společnost tentokrát ochutnávala dohromady bílá a růžová moravská vína, která vinaři nedávno stočili do lahví a právě je uvádějí na trh. Šlo o vína ročníků 2008 a 2007. Společnost znalců vín, která se zde pravidelně schází už 15 let, má zřejmě naladěné chutě na mladá svěží vína plná ovocných tónů. Z předložených vzorků se na prvních třech místech umístila vína z nejnovějšího ročníku 2008.
Hodnotí minulý vítěz
O komentář ke třem vínům, která v ochutnávce pro Moji rodinu u dlouhého stolu zvítězila tentokrát, jsme požádali tvůrce vítězného vína z poslední degustace Petra Bízu z Čejkovic (vítěz má totiž právo se zúčastnit dalšího zasedání, ale nesmí mít v hodnocení vlastní víno).
'Vítězné Rulandské šedé má příjemnou chlebovitou vyzrálou vůni, v chuti výraznou harmonickou kořenitost a víno chutná po vyzrálých hroznech. V dlouhé dochuti se objevují tóny vyzrálého žlutého melounu, květnatost, rozinky. Je to velmi pěkný příklad odrůdově čistého Rulandského šedého,' popisuje Petr Bíza.
Jde o odrůdu révy vinné, které se ve Francii, zemi původu, říká Pinot gris. Podle genetických výzkumů odrůda Pinot gris vznikla mutací z Pinotu noir. Ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1941. Rulandské šedé je vysazeno na 3,7 procenta rozlohy všech vinic v České republice. Původně se mu říkalo Roučí šedé, což zní lépe než nesmyslný název Rulandské, který se v Česku užívá po německém obchodníkovi s víny, který neměl se šlechtěním nic společného.
Skutečně originální název pro tuto odrůdu mají Maďaři. U nich ji najdete pod označením Szurkebarát, což v překladu znamená šedý mnich. Maďaři odrůdu pojmenovali po mniších cisterciánech, kteří ji za dob panování Karla IV. vysadili okolo Balatonu. Tam se úspěšně pěstuje dodnes. Především z vinic na severním, kopcovitém břehu jezera, kde je i poloostrov Tihany, jsou 'šeďáky' opravdu vynikající. Ve středověku se především zásluhou různých křesťanských řádů Rulandské šedé rozšířilo z Francie po celé vinorodé Evropě.
S mnichy a především migrujícími evropskými vinaři se později dostalo i do zemí takzvaného Nového světa.
V současné době Pinot gris s úspěchem pěstují v Austrálii, na Novém Zélandu, v Jihoafrické republice a roste i na vinicích Jižní a Severní Ameriky.
Pinot grigio nebo Rulandské šedé?
Nejlepší a skutečně vynikající vzorky 'šeďáku' najdete především v Evropě. Například v Alsasku, Rakousku a severní Itálii. Tam se jmenuje Pinot grigio. Především v oblasti Jižních Tyrol dovedou z této odrůdy připravit opravdové skvosty. Vynikající Rulandské šedé však najdete i u moravských a českých vinařů. Příkladem je i dnes představovaný vzorek. 'Víno na druhém místě tedy růžové z vinařství Spielberg. Je pěknou ukázkou, jak má vypadat a chutnat růžové víno.
Pro jeho přípravu zvolili odrůdu Zweigeltrebe, která v České republice dává ta nejlepší růžová vína. Má čistou malinovou barvu a maliny najdeme ve vůni i v chuti, kde se objevují i lesní jahody. V dochuti jsou medové tóny a příjemná šťavnatost,' hodnotí Petr Bíza.
K vínu, které skončilo na třetím místě, se vyjadřuje takto: 'Třetí vlašák je se svou šťavnatou vůní až netypický pro tuto odrůdu, víno je čisté v chuti i ve vůni. V chuti i ve vůni najdeme tóny broskví a meruněk, dochuť má až máslové tóny. Je poznat, že víno bylo připraveno metodou řízeného kvašení.'
Libor Ševčík
Vítězové ochutnávky
1. Rulandské šedé 2008
Kabinet
Výrobce: Vinařství Mádl Velké Bílovice
Vinařská obec: Velké Bílovice
Trať: Zadní hora
Charakteristika: Víno světle žlutozelené barvy, jemné ve vůni s ovocným dojmem. Chuť je středně plná s uhlazenou kořenitostí, postupně se otvírá do minerálních tónů s příchutí mletých ořechů. Má krásnou dlouhou citrusovou dochuť.
2. Zweigeltrebe rose 2008
Kabinet
Výrobce: Vinařství SPIELBERG CZ
Vinařská obec: Žarošice
Trať: Maliny
Charakteristika: Víno zářivě světle lososově růžové, jemně smetanově kořenité vůně s nádechem čerstvých malin. V chuti svěží příjemně nasládlé a pikantně ovocné s malinovými tóny s ovocně medově doznívající dochutí.
3. Ryzlink vlašský 2008
Výběr z hroznů
Výrobce: Rodinné vinařství
Vinařská obec: Bořetice
Trať: Čtvrtě
Charakteristika: víno slámově žlutozelené barvy. Ve vůni je svěží ovocnost zralého banánu a hrušky s lehkou kořenitostí v pozadí. Chuť je plná, výrazná s jemnou oříškovou stopou a tóny krepové kůry. Po polknutí zůstává na patře kompotově ovocná chuť.
Šestidenní trasa: Projížďka po Moravské vinné stezce
Odkud - kam: Znojmo - Nový Šaldorf - Popice - Šatov - Načeratice - Slupy - Jaroslavice - Hrádek - Dyjákovice
- Hevlín - Jevišovka - Drnholec - Novosedly - Nový Přerov - Mikulov - Klentnice - Pavlov - Dolní Věstonice -
Strachotín - Pouzdřany - Popice - Hustopeče - Starovičky - Velké Pavlovice - Bořetice - Vrbice - Kobylí - Klobouk u Brna
- Krumvíř - Terezín - Čejč - Čejkovice - Starý Poddvorov - Mutěnice - Ratíškovice - Milotice - Bzenec - Polešovice -
Tučapy - Boršice - Zlechov - Uherské Hradiště
Délka: 290 km (6 dní)
Obtížnost: těžká
Typ kola: trekkingové nebo horské
Proč tam jet: Zažijete nevšední cyklotúru, která prověří vaše síly,
a přitom poznáte jižní Moravu. Uvidíte vinice i zajímavé památky,
jako je znojemský chrám sv. Mikuláše.
Cestování za vínem spojuje příjemné s užitečným - poznáte krásu vinohradů a přitom si ještě zasportujete. Vhodným cílem pro podobný druh aktivity je bezesporu jižní Morava. Její čtyři hlavní podoblasti - znojemskou, velkopavlovickou, mikulovskou a slováckou protíná hlavní cyklotrasa - Moravská vinná stezka. Na zdolání jejích 290 kilometrů si připravte alespoň šest dní.
1. den
Začít můžete na Znojemsku. Znojmo, jedno z nejstarších měst České republiky, patří k nejzajímavějším jihomoravským sídlům s malebným historickým centrem a řadou významných památek.
Mezi nimi dominují gotický chrám sv. Mikuláše, Znojemský hrad s expozicí Jihomoravského muzea, románská rotunda s unikátními freskami, vyhlídková radniční věž. Odvážnější se pustí i do hlubin rozsáhlých katakomb.
Červené značení vás ze znojemského náměstí Komenského vyvede z města ven a přes Nový Šaldorf, kde nesmíte minout unikátní kládový lis, dorazíte k prvnímu stoupání do Konic.
Projedete Popicemi a následuje technicky náročný přejezd Havranického vřesoviště, které je součástí Národního parku Podyjí. Za Havraníky odbočuje stezka do příhraničního Šatova. Zde se milovníci vína dočkají netradičního sklepa vyhloubeného v pískovcovém svahu nad vesnicí. Sklep je vyzdobený plastickými malbami místního umělce Maxmilliana Appeltauera.
Z Šatova vystoupáte do výšky 290 metrů nad mořem, ale výhled na sáhodlouhé vinice za to určitě stojí. Poté odbočíte na Chvalovice a pokračujete do Načeratic. Pro dnešek zapomeňte na kopce, až do Hrádku vás čeká rovinatá trasa. Z Načeratic stezka vede do obce Slup.
Tady stojí za to sesednout z kola a prohlédnout si vzácný renesanční mlýn. Kromě funkčního zařízení tady najdete i stálou výstavu. Zdejší mlýnská strouha je ze 13. století a přivádí vodu i do soustavy jaroslavických rybníků, které minete na své další cestě. Přes Jaroslavice, Hrádek a Dyjákovice je to už jen kousek do Hevlína, kde je cíl dnešního putování. V nohách máte asi 55 kilometrů.
Po cestování si můžete odpočinout u sklenky bílého, tomu se tady opravdu daří. Za zmínku jistě stojí vína originální certifikace (VOC). Již několik let zde funguje sdružení VOC Znojmo, které sdružuje několik nejlepších producentů vína znojemské podoblasti.
2. den
Druhý den je pro vás připravena přibližně stejně dlouhá trasa. Z Hevlína vyrazíte po asfaltové cestě mezi lesy do asi dvanáct kilometrů vzdálené Jevišovky. Přejeli jste do mikulovské podoblasti. Místní vinice dávají vzniknout výtečným vínům. Na pomyslném trůnu stojí Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Chardonnay.
Z Jevišovky stezka pokračuje přes Drnholec do Novosedel. Trasa vás provede ojedinělými sklepními uličkami, kde můžete obdivovat pestrost sklepní architektury. Pokračujte na Nový Přerov a dále společně s vinařským okruhem Stará Hora stoupáte k Přerovskému vrchu. Cestou se můžete kochat nejen pohledy na vinice, ale také na průčelí sklepů z 30. let minulého století.
Pěknou asfaltovou komunikaci vystřídá lesní cesta vedoucí na okraj Dobrého pole. Dalších sedm kilometrů do Mikulova prověří vaše síly. Krátký úsek vede prašnými polními cestami a místy po panelech. Odměnou bude však pohled na Mikulov. Město vždy patřilo mezi nejvýznamnější vinařská střediska Moravy. Jeho dominantou je Svatý Kopeček a na něm stojící poutní kaple sv. Šebestiána s křížovou cestou.
Z přilehlých kopců si můžete prohlédnout moravskou krajinu. V Mikulově si trochu vydechněte, protože na vás čeká stoupání Pavlovskými vrchy až do výšky 350 metrů nad mořem. Cestou minete vápencový útes Kočičí skála a uvidíte Stolovou horu se zříceninou Sirotčího hrádku a Děvín, který je nejcennějším územím Pálavy. Vyjedete-li do Klentnice, máte vyhráno, před vámi je už jen nádherný pětikilometrový sjezd do Pavlova, kde můžete nabrat síly na další den.
3. den
Třetí den vás čeká trasa z Pavlova do Bořetic, čítající čtyřicet sedm kilometrů. Hned zrána se cestou z Pavlova projedete okolo Novomlýnských nádrží a dorazíte do Dolních Věstonic, místa nálezu slavné Věstonické venuše. Odtud budete pokračovat přes most do Strachotína a dále sklepní uličkou do Pouzdřan.
Poté se připravte na náročný dvoukilometrový úsek vedoucí po úzkém chodníčku podél vody. Když vydržíte do Popic, odměnou vám bude pohled na národní přírodní památku - Pouzdřanskou step.
V Popicích odbočí stezka do terénu a před vámi je výstup kolem vinic na vrch Žebrák. Odtud sjedete do Hustopečí a ocitnete se ve velkopavlovické vinařské podoblasti. Zde byste neměli minout renovované sklepní prostory renesančního domu U Synků, kde je k vidění stálá vinařská expozice. Pak podjedete dálnici a po polní cestě pokračujete do Staroviček, kde se opět vrátíte na druhou stranu dálnice a vinicemi dorazíte do Velkých Pavlovic. Odtud vás trasa povede kopcovitou krajinou až do malebné vesničky Bořetice. Nedaleký kopec dal název i místnímu 'akčnímu uskupení' - známé recesistické republice Kraví hora, která se v obci stará o vinařskou zábavu. Jste-li příznivci spíše červeného vína, tak jste na správném místě. Velkopavlovicko je krajem modrých hroznů.
4. den
Více jak čtyřicetikilometrová trasa z Bořetic do Starého Poddvorova je určena pro čtvrtý den. Hned na začátku vás čeká stoupání do Vrbice a následuje sjezd do Kobylí. Poté pokračujete až do Klobouk u Brna, kde si nenechte ujít prohlídku větrného mlýna, který je stále plně funkční. Moravská vinná stezka vás dále povede do Krumvíře a jste na Slovácku.
Nakrátko odbočíte ze silnice, ale zanedlouho se na ni opět vrátíte a pokračujete přes Terezín a Čejč mírným stoupáním do Čejkovic.
Tady si můžete dát odpočinek a domluvit si návštěvu templářských vinných sklepů. Svou délkou 650 metrů se řadí k nejdelším u nás a stojí za to je vidět. Následuje jeden z nejhezčích úseků trasy - desetikilometrový přejezd do Starého Poddvorova. Kvalitní, většinou nezpevněný povrch stezky kopíruje členitý reliéf krajiny, úžasné výhledy do údolí střídá pohodová jízda na úpatí polí a vinic. Pro dnešní den jste v cíli. V této oblasti se večer můžete těšit na plná vína se svěžím charakterem a výrazným odrůdovým aroma, která se rodí na výše položených vinicích.
5. den
Pátý den na vás čeká opět více jak čtyřicet kilometrů cesty do Bzence. Za Poddvorovem cesta uhýbá k lesu. Dávejte zde pozor, v mokru je obtížně sjízdná.
Zanedlouho však sjedete do Mutěnic, které patří plochou vysázených vinic k největším vinařským obcím Slovácka. Téměř každá rodina zde vlastní vinohrad. Raritou Mutěnic je téměř pět set sklípků v části obce zvané Búdy, které tvoří malebnou čtvrť na samotném úpatí vinic.
Mnohé sklepy si zachovaly původní ráz a jejich průčelí zdobí lidové malby s pestrými slováckými ornamenty.
Přes Ratíškovice zamíříte po velmi dobré komunikaci dál do Milotic. Zde mezi Kyjovem a Hodonínem stojí zajímavý barokní zámek; areál s nádvořím, konírnou, jízdárnou a francouzským parkem. Přes sklepní kolonii Pod búdama ve Vlkoši a sklepní uličku Baráky ve Vracově zavítáte do Bzence.
6. den
Blížíte se k cíli! Do Uherského Hradiště zbývá asi padesát kilometrů. Přes Bzenec pokračujte do Polešovic, kde můžete navštívit vinařskou šlechtitelskou stanici a místní vína ochutnat v typických sklepních uličkách.
Cesta je přehledná a dobře značená. Dále vás ale čeká těžší kopcovitý terén. Vystoupáte do Tučap a sjedete do Boršic, odkud stezka pokračuje po zpevněné lesní cestě okrajem přírodního parku Stříbrnické paseky.
Opět stoupáte nad Buchlovice a pokračujete do Zlechova, odkud zamíříte polní cestou k Velehradu, a Uherské Hradiště už je pak, co by kamenem dohodil. Konečně můžete odpočívat. Kdyby vám to ale nestačilo, na stránkách www.vinazmoravy. cz si můžete najít nejen další možné trasy, ale také kalendář stovek vinařských akcí, na něž můžete cestou zavítat. Více o vinařských stezkách na www.stezky.cz.
Moravská vinná stezka nabízí jedinečnou možnost, jak poznat krásy vinohradů z cyklistického sedla
O autorovi| Jana Škrletová, S využitím: www.vinazmoravy.cz a www.stezky.cz
Cyklostezky jižní Moravy a dolního Rakouska se spojí
Moderátor (Zdeněk TRUHLÁŘ):
Jižní Morava a dolní Rakousy připraví společně projekt, který by propojil cyklostezky na obou stranách, na realizaci budou žádat o dotaci z evropských fondů ve výši 26 milionů korun. Nový projekt nazvaný Zažít kraj vína a památek na kolem neznamená výstavbu nových cyklostezek, ale propojení těch stávajících. Například předběžně počítá s vybudováním společného značení cyklostezek, odpočívadel, informačních centem i půjčoven kol v pohraničí, řekl jihomoravský hejtman Michla Hašek.
Host (Michal HAŠEK; hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/):
Plánuje se, že postupně vznikne propojení stávajíc sítě 25 evropských cyklostezek, stezky železné opony, která má více než 6,5 tisíce kilometrů. Vzniknou společná centra, například půjčovny kol, společná informační centra, kde budou mít k dispozici cykloturisté všechny informace. Samozřejmě to bude propojeno s existujícími vinařskými cyklostezkami.
Začínají dovolené a jihomoravské hotely a penziony zlevňují, i když ceny klesávají hlavně mimo sezonu. Až na třicetiprocentní slevy ovšem teď turisty lákají hotely takřka v celém Česku. Podle Tomia Okamury, člena prezídia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, musí regiony udělat mnohem více.
Konkrétně o jižní Moravě se vyjádřil, že cestovní ruch se tady dělá hodně špatně. Moc dobře se to neposlouchá, na druhé straně nelze pominout, že jeho cestovní kancelář přiváží do země ročně 110 tisíc zahraničních turistů. A jižní Moravu zná, poměrně často bývá v poslední době i v Brně.
Vloni byla jižní Morava po Praze nejnavštěvovanější lokalitou. Jen českých turistů sem podle statistky přijelo 736 tisíc. Zdá se vám to málo?
Oproti předcházejícímu roku to ale bylo o 1,6 procent méně. Kraj už zaznamenal pokles a to žádná krize ještě nebyla, začalo se o ní přece mluvit až koncem září.
Máte pro to jiné vysvětlení?
Zahraničním turistům se do regionů vůbec nechce, jednašedesát procent jich jede jen do Prahy. A i českému turistovi už nestačí jen pobyt v nějakém penzionu, chce další další aktivity. Půjčit si kolo, zajít si na dobrou večeři, zaplavat si v akvacentru s termální vodou, půjčit loďku...
Tím chcete říci, že jižní Morava má po této stránce slabou nabídku?
Přesně tak. Absolutně jí třeba chybí lokální gastronomické speciality.
Máme tady dobré víno, klobásy, populární jsou i košty zelí. Podle mne tady speciality jsou.
Jenže nejsou na jídelním lístku restaurací. A to může podpořit i kraj. Třeba tak, že kdo bude držet lokální gastronomické speciality na jídelním lístku aspoň rok, dá ho do všech propagačních materiálů kraje. To je způsob, jak by se to dalo rozběhnout. Láska prochází žaludkem a i turistu na prvním místě zajímá jídlo a pití. Tak to prostě je a na tom je postavený turistický ruch nejvyspělejších zemí světa.
Kde kraji ještě podle vás ujel vlak?
Chybí mu relaxační pobyty v termálních lázní. Dostal se dokonce do takové situace, a to už si opravdu připadám jako v Kocourkově, že tisíce Jihomoravanů se už několik let jezdí s rodinami čordat do termálního akvaparku, který si Rakušané postavili nedaleko hranic v Laa an der Thaya.
A kraji utíkají peníze?
Prosím vás, právě proto o tom mluvím. Místo, aby se snažil zadržet peníze, tak jeho nečinnost vyúsťuje dokonce v takový paradox, že Jihomoravané se jezdí rekreovat do drahého Rakouska, protože doma tuto možnost nemají. Už i Slováci pochopili, že o termální akvaparky je zájem a je absurdní, že tam statisíce Čechů vozí autobusy přes jižní Moravu.
Tak dobře, v tom kraj možná zaspal. Ale otvírá sklípky a má cyklostezky...
To je sice pěkná věc, ale i to vinařství se posune dál, jen když hotely hostům kromě vína nabídnou relaxační zázemí, whirpool, saunu, malý konferenční prostor. Aby o vinařskou turistiku měli lidé zájem po celý rok.
Projekty kamarádíčků...
Tak mám z toho pocit, že se vám zdá jižní Morava trochu zkostnatělá. A čím to je?
Je v tom nečinnost lidí, kteří mají cestovní ruch na starosti. U vás to byl nějaký pan Venclík. Byli jsme spolu v brněnském televizním studiu, debatu moderoval Jakub Železný a byl jsem úplně zkoprnělý, když řekl, že kraj nemá žádné pravomoci v cestovních ruchu. Jakub Železný se ho hned ptal, jak to teda dělá. Možná, že v Brně z tohoto člověka sedají na zadek, ale z našeho pohledu neudělal vůbec nic.
No, už ho ve vedení kraje nechtějí... Nechci se ho zastávat, ale na jednom člověku cestovní ruch v regionu přece nestojí.
No moment, to s vámi nesouhlasím. Tito lidé by měli vytvořit koncepci a když už je to v našem státě nastavené tak, že se peníze hodně přerozdělují, měl by ten člověk podpořit takové projekty, které rozvoji cestovnímu ruchu skutečně pomohou. Ne jen ty, které dělají jeho kamarádíčci. Třeba Brnu nic nepřenáší, a to ať se na mne nikdo nezlobí, jak se tam dělá jednou za rok velký ohňostroj. Z dlouhodobého hlediska je to akce na nic, ta sem turisty nepřiláká.
Tak jste nám to tady pěkně zkritizoval a máte i nějakou radu?
Já mít v kraji na starosti cestovní ruch, tak třeba požádám kolegu ze sousedního rakouského regionu, aby mi dal seznam všech firem, které mají přes padesát zaměstnanců. S tím, že bychom je rádi oslovili a nabídli jim, aby si v zařízeních na jižní Moravě dělali školení a konference. A ještě pro ně připravili nějakou pozornost. Tak je potřeba pracovat.
To možná není špatný nápad...
Nebudu si hrát na chytrýho, není můj, a i další věci, o kterých jsem mluvil, to jsou zkušenosti odjinud. Nemusíme nic nového vymýšlet.
Monitoring od července 2009 na yaxi.cz
Datum vydání: 9.7.2009
Rubrika: Cestování
Oblast: vlastní
Pro milovníky vína jsou v červenci připraveny vinařské slavnosti a ochutnávky vín doprovázené bohatým programem.
10. 7. – 13. 7.
Na tradiční zábavu, krojovaný průvod a bohatý program se mohou těšit návštěvníci Slováckých hodů v Čejči. Více informací na www.cejc.cz
18. 7.
Den otevřených sklepů se uskuteční i v Hovoranech. Vinné sklepy budou otevřeny ve dvou lokalitách, mezi kterými bude jezdit vinný autobus. K dispozici bude kromě dobrého vína i něco k zakousnutí. Více informací na www.vinozhovoran.cz
24. 7.
Hodová ochutnávka vín čeká na návštěvníky v kulturním domě v Želeticích u Kyjova. Více informací na www.zeletice.cz
25. 7. – 26. 7.
Na Víkendové otevřené sklepy Čejkovice Vás zve sdružení čejkovických vinařů. V tomto termínu pro Vás otvírá své vinařství Sklep Na Bařině. Více informací na www.sklepnabarine.cz
31. 7. – 1. 8.
Valtické vinařské slavnosti ve státním zámku Valtice nabídnou přehlídku moravských vín a doprovodná folklórní vystoupení. Organizátorem je Cech valtických vinařů. Více informací na www.radnice-valtice.cz
31. 7. – 1. 8.
Tradiční krojované hody s bohatým programem a velkým výběrem vín čekají na návštěvníky ve Starém Poddvorově. Více informací na www.poddvorov.cz
Kompletní přehled akcí naleznete na www.wineofczechrepublic.cz v kalendáři vinařských akcí.
http://cestovani.ihned.cz/c1-37734590-vinarske-akce-v-cervenci
Datum vydání: 9.7.2009
Podtitulek: Gastrofobie aneb Maurerův výběr
Odkaz: http://www.reflex.cz
Ročník: 20
Číslo: 28
Strana: 49
Autor: red
Rubrika: ŽIVOTNÍ STYL GASTRONOMIE/INTERNET
Oblast: Časopisy - společnost a životní styl
Stále tomu ještě všichni nevěří, že přemýšlet o svých hostech se vyplatí. Restauracím i organizátorům vinných atrakcí.
Jsou prázdniny: takže víno nevíno, začnu dětmi: 'Jídlo za vysvědčení pro kluky a holky za jedničky a dvojky. Po celý červenec pro žáky základních škol v restauracích Ambiente zdarma. Vysvědčení s sebou!' No není to krásná nabídka? To jsem si přečetl na plakátku na pánské toaletě, v tom krátkém čase, když jsem se nemusel soustředit na nic jiného, a zase mi to připomnělo, že nejlepší restaurační marketing je to, co ti doporučí sousedka, nebo to, co vymyslí restaurace sama, protože prostě přemýšlí o svých hostech. Jen si zkuste okamžitě vybavit, kolik restaurací věnuje nefalšovanou pozornost vašim dětem, vaří pro ně chutná jídla, dokáže děti zaujmout, aby se v nich nenudily, rodiče na chvíli 'neotravovaly', aby chtěly přijít znovu ...? Stovky restaurací dnes zahrnují své klienty pravidelnými dospěláckými zábavami: degustacemi vína, servírováním husiček a selátek, kursy vaření na exotická témata, tanečky na stole i pod stolem, ochutnávkami nevídaných pokrmů, předváděním kuchařského umění věhlasných zahraničních šéfkuchařů (hlavně z Francie), vařením hvězd a hvězdiček z televize, prostě spousta atrakcí. Když dva dělají totéž - není to však totéž! Jak známe! V posledních týdnech jsem sledoval tři z mnoha vinných atrakcí, kde bohužel energie vložená do akce vůbec neodpovídala vstřícnému ohlasu a zájmu. Maďaři si pronajali drahý malostranský palác, aby předvedli své vinné skvosty. Zaujala mne třeba odrůda 'ovčí ocas' z oblasti Somló, kde prý na vulkanickém kopci roste víno, které, pokud je pijete hodně, vám zaručí, že budete mít jen samé syny! Chci tomu věřit. Ŕ propos, kde mají něco na dvojčata? Celková prezentace však byla upocená, nemístně šetrná, zatímco maďarská vína se prodávala abnormálně draze. Bůh ví, kdo zde nakoupil, kdo byl ještě schopen reinkarnovat slavný bikavér?
Pak mi pro změnu napsala sommeliérka Klára, že bude organizovat na Národní třídě 'Růžování', něco jako slepou ochutnávku růžových vín (co jiného před létem?), kdy si my prosťáčci můžeme srovnat jazyky spolu s experty. Nádherný nápad! Jenže museli to odvolat pro malý zájem lidí. A další případ: Před dvěma týdny jsem se odjel podívat na Festival otevřených sklepů (Moravská Nová Ves, Mikulčice, Nový Poddvorov atd.), padl na mne smutek, jak vesnice festivalem nežily, byly mrtvé jako vždy v sobotu odpoledne, přitom víno a vinaři byli tak skvělí, hudba hrála, doprava mezi vesnicemi perfektně organizovaná, tiskové materiály dokonalé ... ale něco chybělo. Sklepy se těžko hledaly, protože nikde nebyly navigační cedulky. Také chyběla ta lehkost, již nelze naplánovat, ale která se rodí v ústním podání, v jednoznačném vzkazu, že se akce neodehrává proto, aby někdo vydělal, ale především proto, aby se hosté měli dobře. Málo jsem cítil to tajemné, nepopsatelné a nedefinovatelné poselství, že návštěva bude stát za to, že je jedno, zda jsem sám, s dětmi, s rodiči, ve velké, či malé partě. Prostě já - jako organizátor - jsem připraven 'pustit chlup'! Vždyť přece vím, že nejde o to, vydělat hned napoprvé, ale dát lidem krásnou chvilku, ona se mi ta velkorysost (tolik u nás šafránovitá) v každém případě brzy vrátí. Jen trochu odvahy. A pokud nevíte, nebojte se - děti vám to řeknou!
www.grand-restaurant.cz
Datum vydání: 8.7.2009
Odkaz: http://www.mf.cz
Číslo: 13
Strana: 18
Rubrika: LÉTO
Oblast: Časopisy - ekonomika a politika
Spojit turistiku i cykloturistiku s ochutnávkou vyhlášeného vína z produkce čejkovických vinařů je snadné. V Čejkovicích se totiž rozhodli, že po celou sezonu vinařské turistiky bude otevřen vždy nejméně jeden ze zdejších sklepů, aby, jak říkají: ' Vás pohostili a dali ochutnat z našich vín.' Vinaři se v otevřených sklepech vždy střídají, každý víkend je navíc otevřena cyklooáza i prostorný sklep vinařské firmy Víno Sýkora, který je schopen pojmout i větší skupiny hostů. Otevírací doba otevřených sklepů byla obecně stanovena v sobotu na 10.00 - 18.00 hodin, v neděli pak na 10.00 - 16.00 hodin. Vizitky s telefonickými kontakty podle vybraných víkendů najdete na www. cejkovice. cz a www. vinozcejkovic. cz. K ochutnání bude vždy 6 - 10 vín, cena za degustaci je individuální, avšak přátelská, odpovídající rozsahu degustace (popřípadě občerstvení) podle uvážení vinařů. Seznam vín s cenou za ochutnávku a ceníkem bude připraven ve vinařství.
Datum vydání: 8.7.2009
Odkaz: http://www.mf.cz
Číslo: 13
Strana: 19
Autor: Olga Novotná
Rubrika: REPORTÁŽ
Oblast: Časopisy - ekonomika a politika
Jsem rád, že nedošlo na slova pochybovačů, kteří našemu družstvu v roce 1994 nedávali moc šancí. Dnes jsme druhý největší zpracovatel hroznů v ČR,'
říká Ing. Pavel Pastorek, ředitel a místopředseda představenstva vinařského družstva Templářské sklepy Čejkovice.
Pro koho jsou určena vína z lákavě tvarovaných láhví?
Dovolím si tvrdit, že sortiment vín, expedovaný pod značkou Templářské sklepy Čejkovice, uspokojí i ty nejnáročnější milovníky vína. Zákazníkům nabízíme opravdu široké portfolio kvalitních vín - jakostní odrůdová vína, ročníková, bariková, přívlastková, archivní, ledová a slámová vína. Jejich výjimečnost umocňují i ručně vytrhávané etikety na speciálním papíře a ručně dotiskované originální pečetě řádu templářských rytířů. V podobném duchu jsou vytvořena i dárková balení vín a další propagační předměty.
I reklamní kampaň Jménem růže je mimořádně působivá...
Naše historie, fakt, že ke zrání a skladování vína stále využíváme původní prostory ze 13. století, silně ovlivňuje naši marketingovou strategii. A růžová vína, to je novinka, která má obecně obrovský úspěch. Navíc je růžové víno přímo ideální pro letní období.
To ovšem není jediná novinka?
Jedna z dalších je řada Astrology Wine, uvedená na trh loňský rok. Tyto dárky, jak tvrdíme, s nádechem tajemna se prodávají výhradně v květinářství, vinotékách a prodejnách s dárky. Ke každému astrálnímu znamení doporučujeme dvě vína, celkem tedy 24 druhů vín. Obdarovaný se přitom může těšit nejen na víno, ale i recepty od gurmeta Mgr. Milana Magni.
Jste úspěšný manažer, což potvrzuje i ocenění Manažer roku. Jak chcete, aby bylo vnímáno družstvo Templářské sklepy Čejkovice?
K získání titulu Manažer roku bych rád dodal, že mě jako každého potěšilo ocenění mojí práce. Je to ale zároveň i velký závazek. A není to rozhodně jen moje zásluha, ale i mé rodiny a mých spolupracovníků. Na druhou část otázky odpovím stručně: chceme, aby družstvo bylo vnímáno jako producent kvalitních vín a kvalitní a seriózní partner a dodavatel. Pod pojmem kvalita řadím i investice do nových technologií. Pokud srovnám naše vybavení v roce 1997 s rokem 2009, je vidět diametrální rozdíl. Například dřívější vysokotlaké lisy nahradily pneumatické, stejně výkonné ale šetrnější k vínu.
Ještě se zeptám - co vám dává členství ve Svazu českých a moravských výrobních družstev?
Svaz je velice prospěšná organizace, která nám pomáhá, radí, připomínkuje a oponuje za nás velmi důležité zákony, které mají obrovský vliv na celou ekonomiku. A troufám si tvrdit, že kdyby svaz nebyl, nevím jaký by byl v ČR osud handicapovaných, kteří chtějí pracovat. I my máme chráněnou dílnu, kde najdou uplatnění ti, kterým pracovní trh mnoho šancí nedává.
---
Templářské sklepy Čejkovice
vinařské družstvo, 696 15 Čejkovice 945
e- mail: info@ templarske- sklepy. cz
www. templarske-sklepy.cz
Objednávky prohlídek historických Templářských sklepů spojených s degustací na telefonu: + 420 518 309 011
---
Varietal collection
Řada jakostních odrůdových vín určená pro širokou veřejnost. V této řadě se zákazník může setkat s moravskými víny prakticky všech odrůd, které Templářské sklepy Čejkovice vyrábí.
Reserve collection
Ročníková vína, která ležela minimálně dva roky ve sklepech. V této řadě jsou zastoupeny pouze některé odrůdy, vyrobené z ucelených partií nejkvalitnějších hroznů. Vína jsou určena zákazníkům, kteří si potrpí na vysoce kvalitní odrůdová vína s vyšší vyzrálostí.
Terroir collection
Přívlastková vína, která by měla být ' vlajkovou lodí' všech vinoték a prestižních gastronomických podniků. Jde o vína převážně ročníku 2007 a 2008. Již podle názvu je evidentní, že řada v maximální míře podporuje a zdůrazňuje původ vín.
Cuvée collection
Vína této řady byla pečlivě sestavena z vybraných partií odrůdových vín, aby bylo dosaženo optimální harmonicky vyvážené chuti s příjemným komplexním aroma.
Astrology collection
Řada je určena výhradně pro vinotéky, květinářství a obchody s dárkovými předměty. Exkluzivitu řady podtrhují ručně vytrhávané etikety ze speciálního papíru se zlatou ražbou. Láhev je doplněna knížečkou, která nese základní charakteristiku osoby narozené v daném znamení. Celkové prestižní provedení dotváří ručně dotiskovaná originální pečeť se symbolem konkrétního znamení.
Historie Templářských sklepů Čejkovice sahá do poloviny 13. století. První písemné zmínky o Čejkovicích pocházejí z roku 1248 a jsou spojeny s existencí tvrze vybudované členy řádu templářských rytířů, kteří do Čech a na Moravu přišli v roce 1232 z Francie. Současně s tvrzí byly vybudovány i templářské sklepy, o jejichž velikosti se dodnes vyprávějí legendy. Tyto mohutné sklepy, jimiž může projet ozbrojenec na koni či vůz naložený zbožím, byly a jsou stále využívány pro uskladnění a zrání vína. Po zrušení řádu templářů v roce 1312 se postupně stali dalšími majiteli sklepů Jindřich z Lipé, Jan Adam z Vickova a od roku 1624 řád jezuitů. Roku 1773 přechází celý majetek do správy Habsburků a to až do roku 1918, kdy jej přebírá stát. Roku 1936 bylo v Čejkovicích založeno místními rolníky vinařské družstvo, které si pronajalo Templářské sklepy a začalo zde provozovat vinařskou činnost. Úspěšné hospodaření vinařského družstva bylo násilně ukončeno v roce 1952 a až do jara 1994 zde hospodařil státní statek. V rámci privatizace přebralo sklepní hospodářství obnovené vinařské družstvo, které svou činností navazuje na úspěšné hospodaření původního vinařského družstva. Dnes má společnost v historických sklepech uloženo více než 500 000 litrů vína v dubových a barikových sudech a rozsáhlý archiv lahvově zralých vín. Další kapacitu 6 000 000 litrů tvoří nerezové o ocelové tanky ve výrobních halách v Čejkovicích.
Foto - Ing. Pavel Pastorek nás osobně provedl historickými, 600 metrů dlouhými Templářskými sklepy. Při této prohlídce jsme nemohli minout největší funkční dubový sud v ČR.
Foto - Jitka Kudrnovská
Vinařské akce v červenci
Zdroj: iHNed.czDatum vydání: 9.7.2009
Rubrika: Cestování
Oblast: vlastní
Pro milovníky vína jsou v červenci připraveny vinařské slavnosti a ochutnávky vín doprovázené bohatým programem.
10. 7. – 13. 7.
Na tradiční zábavu, krojovaný průvod a bohatý program se mohou těšit návštěvníci Slováckých hodů v Čejči. Více informací na www.cejc.cz
18. 7.
Den otevřených sklepů se uskuteční i v Hovoranech. Vinné sklepy budou otevřeny ve dvou lokalitách, mezi kterými bude jezdit vinný autobus. K dispozici bude kromě dobrého vína i něco k zakousnutí. Více informací na www.vinozhovoran.cz
24. 7.
Hodová ochutnávka vín čeká na návštěvníky v kulturním domě v Želeticích u Kyjova. Více informací na www.zeletice.cz
25. 7. – 26. 7.
Na Víkendové otevřené sklepy Čejkovice Vás zve sdružení čejkovických vinařů. V tomto termínu pro Vás otvírá své vinařství Sklep Na Bařině. Více informací na www.sklepnabarine.cz
31. 7. – 1. 8.
Valtické vinařské slavnosti ve státním zámku Valtice nabídnou přehlídku moravských vín a doprovodná folklórní vystoupení. Organizátorem je Cech valtických vinařů. Více informací na www.radnice-valtice.cz
31. 7. – 1. 8.
Tradiční krojované hody s bohatým programem a velkým výběrem vín čekají na návštěvníky ve Starém Poddvorově. Více informací na www.poddvorov.cz
Kompletní přehled akcí naleznete na www.wineofczechrepublic.cz v kalendáři vinařských akcí.
http://cestovani.ihned.cz/c1-37734590-vinarske-akce-v-cervenci
Sny o víně
Zdroj: ReflexDatum vydání: 9.7.2009
Podtitulek: Gastrofobie aneb Maurerův výběr
Odkaz: http://www.reflex.cz
Ročník: 20
Číslo: 28
Strana: 49
Autor: red
Rubrika: ŽIVOTNÍ STYL GASTRONOMIE/INTERNET
Oblast: Časopisy - společnost a životní styl
Stále tomu ještě všichni nevěří, že přemýšlet o svých hostech se vyplatí. Restauracím i organizátorům vinných atrakcí.
Jsou prázdniny: takže víno nevíno, začnu dětmi: 'Jídlo za vysvědčení pro kluky a holky za jedničky a dvojky. Po celý červenec pro žáky základních škol v restauracích Ambiente zdarma. Vysvědčení s sebou!' No není to krásná nabídka? To jsem si přečetl na plakátku na pánské toaletě, v tom krátkém čase, když jsem se nemusel soustředit na nic jiného, a zase mi to připomnělo, že nejlepší restaurační marketing je to, co ti doporučí sousedka, nebo to, co vymyslí restaurace sama, protože prostě přemýšlí o svých hostech. Jen si zkuste okamžitě vybavit, kolik restaurací věnuje nefalšovanou pozornost vašim dětem, vaří pro ně chutná jídla, dokáže děti zaujmout, aby se v nich nenudily, rodiče na chvíli 'neotravovaly', aby chtěly přijít znovu ...? Stovky restaurací dnes zahrnují své klienty pravidelnými dospěláckými zábavami: degustacemi vína, servírováním husiček a selátek, kursy vaření na exotická témata, tanečky na stole i pod stolem, ochutnávkami nevídaných pokrmů, předváděním kuchařského umění věhlasných zahraničních šéfkuchařů (hlavně z Francie), vařením hvězd a hvězdiček z televize, prostě spousta atrakcí. Když dva dělají totéž - není to však totéž! Jak známe! V posledních týdnech jsem sledoval tři z mnoha vinných atrakcí, kde bohužel energie vložená do akce vůbec neodpovídala vstřícnému ohlasu a zájmu. Maďaři si pronajali drahý malostranský palác, aby předvedli své vinné skvosty. Zaujala mne třeba odrůda 'ovčí ocas' z oblasti Somló, kde prý na vulkanickém kopci roste víno, které, pokud je pijete hodně, vám zaručí, že budete mít jen samé syny! Chci tomu věřit. Ŕ propos, kde mají něco na dvojčata? Celková prezentace však byla upocená, nemístně šetrná, zatímco maďarská vína se prodávala abnormálně draze. Bůh ví, kdo zde nakoupil, kdo byl ještě schopen reinkarnovat slavný bikavér?
Pak mi pro změnu napsala sommeliérka Klára, že bude organizovat na Národní třídě 'Růžování', něco jako slepou ochutnávku růžových vín (co jiného před létem?), kdy si my prosťáčci můžeme srovnat jazyky spolu s experty. Nádherný nápad! Jenže museli to odvolat pro malý zájem lidí. A další případ: Před dvěma týdny jsem se odjel podívat na Festival otevřených sklepů (Moravská Nová Ves, Mikulčice, Nový Poddvorov atd.), padl na mne smutek, jak vesnice festivalem nežily, byly mrtvé jako vždy v sobotu odpoledne, přitom víno a vinaři byli tak skvělí, hudba hrála, doprava mezi vesnicemi perfektně organizovaná, tiskové materiály dokonalé ... ale něco chybělo. Sklepy se těžko hledaly, protože nikde nebyly navigační cedulky. Také chyběla ta lehkost, již nelze naplánovat, ale která se rodí v ústním podání, v jednoznačném vzkazu, že se akce neodehrává proto, aby někdo vydělal, ale především proto, aby se hosté měli dobře. Málo jsem cítil to tajemné, nepopsatelné a nedefinovatelné poselství, že návštěva bude stát za to, že je jedno, zda jsem sám, s dětmi, s rodiči, ve velké, či malé partě. Prostě já - jako organizátor - jsem připraven 'pustit chlup'! Vždyť přece vím, že nejde o to, vydělat hned napoprvé, ale dát lidem krásnou chvilku, ona se mi ta velkorysost (tolik u nás šafránovitá) v každém případě brzy vrátí. Jen trochu odvahy. A pokud nevíte, nebojte se - děti vám to řeknou!
www.grand-restaurant.cz
Čejkovice vinařsky pohostinné
Zdroj: Obchodní týdeníkDatum vydání: 8.7.2009
Odkaz: http://www.mf.cz
Číslo: 13
Strana: 18
Rubrika: LÉTO
Oblast: Časopisy - ekonomika a politika
Spojit turistiku i cykloturistiku s ochutnávkou vyhlášeného vína z produkce čejkovických vinařů je snadné. V Čejkovicích se totiž rozhodli, že po celou sezonu vinařské turistiky bude otevřen vždy nejméně jeden ze zdejších sklepů, aby, jak říkají: ' Vás pohostili a dali ochutnat z našich vín.' Vinaři se v otevřených sklepech vždy střídají, každý víkend je navíc otevřena cyklooáza i prostorný sklep vinařské firmy Víno Sýkora, který je schopen pojmout i větší skupiny hostů. Otevírací doba otevřených sklepů byla obecně stanovena v sobotu na 10.00 - 18.00 hodin, v neděli pak na 10.00 - 16.00 hodin. Vizitky s telefonickými kontakty podle vybraných víkendů najdete na www. cejkovice. cz a www. vinozcejkovic. cz. K ochutnání bude vždy 6 - 10 vín, cena za degustaci je individuální, avšak přátelská, odpovídající rozsahu degustace (popřípadě občerstvení) podle uvážení vinařů. Seznam vín s cenou za ochutnávku a ceníkem bude připraven ve vinařství.
Templářské sklepy Čejkovice nepromarnily šanci
Zdroj: Obchodní týdeníkDatum vydání: 8.7.2009
Odkaz: http://www.mf.cz
Číslo: 13
Strana: 19
Autor: Olga Novotná
Rubrika: REPORTÁŽ
Oblast: Časopisy - ekonomika a politika
Jsem rád, že nedošlo na slova pochybovačů, kteří našemu družstvu v roce 1994 nedávali moc šancí. Dnes jsme druhý největší zpracovatel hroznů v ČR,'
říká Ing. Pavel Pastorek, ředitel a místopředseda představenstva vinařského družstva Templářské sklepy Čejkovice.
Pro koho jsou určena vína z lákavě tvarovaných láhví?
Dovolím si tvrdit, že sortiment vín, expedovaný pod značkou Templářské sklepy Čejkovice, uspokojí i ty nejnáročnější milovníky vína. Zákazníkům nabízíme opravdu široké portfolio kvalitních vín - jakostní odrůdová vína, ročníková, bariková, přívlastková, archivní, ledová a slámová vína. Jejich výjimečnost umocňují i ručně vytrhávané etikety na speciálním papíře a ručně dotiskované originální pečetě řádu templářských rytířů. V podobném duchu jsou vytvořena i dárková balení vín a další propagační předměty.
I reklamní kampaň Jménem růže je mimořádně působivá...
Naše historie, fakt, že ke zrání a skladování vína stále využíváme původní prostory ze 13. století, silně ovlivňuje naši marketingovou strategii. A růžová vína, to je novinka, která má obecně obrovský úspěch. Navíc je růžové víno přímo ideální pro letní období.
To ovšem není jediná novinka?
Jedna z dalších je řada Astrology Wine, uvedená na trh loňský rok. Tyto dárky, jak tvrdíme, s nádechem tajemna se prodávají výhradně v květinářství, vinotékách a prodejnách s dárky. Ke každému astrálnímu znamení doporučujeme dvě vína, celkem tedy 24 druhů vín. Obdarovaný se přitom může těšit nejen na víno, ale i recepty od gurmeta Mgr. Milana Magni.
Jste úspěšný manažer, což potvrzuje i ocenění Manažer roku. Jak chcete, aby bylo vnímáno družstvo Templářské sklepy Čejkovice?
K získání titulu Manažer roku bych rád dodal, že mě jako každého potěšilo ocenění mojí práce. Je to ale zároveň i velký závazek. A není to rozhodně jen moje zásluha, ale i mé rodiny a mých spolupracovníků. Na druhou část otázky odpovím stručně: chceme, aby družstvo bylo vnímáno jako producent kvalitních vín a kvalitní a seriózní partner a dodavatel. Pod pojmem kvalita řadím i investice do nových technologií. Pokud srovnám naše vybavení v roce 1997 s rokem 2009, je vidět diametrální rozdíl. Například dřívější vysokotlaké lisy nahradily pneumatické, stejně výkonné ale šetrnější k vínu.
Ještě se zeptám - co vám dává členství ve Svazu českých a moravských výrobních družstev?
Svaz je velice prospěšná organizace, která nám pomáhá, radí, připomínkuje a oponuje za nás velmi důležité zákony, které mají obrovský vliv na celou ekonomiku. A troufám si tvrdit, že kdyby svaz nebyl, nevím jaký by byl v ČR osud handicapovaných, kteří chtějí pracovat. I my máme chráněnou dílnu, kde najdou uplatnění ti, kterým pracovní trh mnoho šancí nedává.
---
Templářské sklepy Čejkovice
vinařské družstvo, 696 15 Čejkovice 945
e- mail: info@ templarske- sklepy. cz
www. templarske-sklepy.cz
Objednávky prohlídek historických Templářských sklepů spojených s degustací na telefonu: + 420 518 309 011
---
Varietal collection
Řada jakostních odrůdových vín určená pro širokou veřejnost. V této řadě se zákazník může setkat s moravskými víny prakticky všech odrůd, které Templářské sklepy Čejkovice vyrábí.
Reserve collection
Ročníková vína, která ležela minimálně dva roky ve sklepech. V této řadě jsou zastoupeny pouze některé odrůdy, vyrobené z ucelených partií nejkvalitnějších hroznů. Vína jsou určena zákazníkům, kteří si potrpí na vysoce kvalitní odrůdová vína s vyšší vyzrálostí.
Terroir collection
Přívlastková vína, která by měla být ' vlajkovou lodí' všech vinoték a prestižních gastronomických podniků. Jde o vína převážně ročníku 2007 a 2008. Již podle názvu je evidentní, že řada v maximální míře podporuje a zdůrazňuje původ vín.
Cuvée collection
Vína této řady byla pečlivě sestavena z vybraných partií odrůdových vín, aby bylo dosaženo optimální harmonicky vyvážené chuti s příjemným komplexním aroma.
Astrology collection
Řada je určena výhradně pro vinotéky, květinářství a obchody s dárkovými předměty. Exkluzivitu řady podtrhují ručně vytrhávané etikety ze speciálního papíru se zlatou ražbou. Láhev je doplněna knížečkou, která nese základní charakteristiku osoby narozené v daném znamení. Celkové prestižní provedení dotváří ručně dotiskovaná originální pečeť se symbolem konkrétního znamení.
Historie Templářských sklepů Čejkovice sahá do poloviny 13. století. První písemné zmínky o Čejkovicích pocházejí z roku 1248 a jsou spojeny s existencí tvrze vybudované členy řádu templářských rytířů, kteří do Čech a na Moravu přišli v roce 1232 z Francie. Současně s tvrzí byly vybudovány i templářské sklepy, o jejichž velikosti se dodnes vyprávějí legendy. Tyto mohutné sklepy, jimiž může projet ozbrojenec na koni či vůz naložený zbožím, byly a jsou stále využívány pro uskladnění a zrání vína. Po zrušení řádu templářů v roce 1312 se postupně stali dalšími majiteli sklepů Jindřich z Lipé, Jan Adam z Vickova a od roku 1624 řád jezuitů. Roku 1773 přechází celý majetek do správy Habsburků a to až do roku 1918, kdy jej přebírá stát. Roku 1936 bylo v Čejkovicích založeno místními rolníky vinařské družstvo, které si pronajalo Templářské sklepy a začalo zde provozovat vinařskou činnost. Úspěšné hospodaření vinařského družstva bylo násilně ukončeno v roce 1952 a až do jara 1994 zde hospodařil státní statek. V rámci privatizace přebralo sklepní hospodářství obnovené vinařské družstvo, které svou činností navazuje na úspěšné hospodaření původního vinařského družstva. Dnes má společnost v historických sklepech uloženo více než 500 000 litrů vína v dubových a barikových sudech a rozsáhlý archiv lahvově zralých vín. Další kapacitu 6 000 000 litrů tvoří nerezové o ocelové tanky ve výrobních halách v Čejkovicích.
Foto - Ing. Pavel Pastorek nás osobně provedl historickými, 600 metrů dlouhými Templářskými sklepy. Při této prohlídce jsme nemohli minout největší funkční dubový sud v ČR.
Foto - Jitka Kudrnovská
Dlouhý stůl zvolil vítězem Rulandské šedé
| Zdroj: | Moje rodina |
| Datum vydání: | 27.6.2009 |
| Podtitulek: | U dlouhého stolu ve vinotéce pražského hotelu Hoffmeister se po měsíci opět sešla společnost Dlouhý stůl přátel vína, aby ohodnotila vzorky vín pro čtenáře Mojí rodiny. |
| Číslo: | 13 |
| Strana: | 12 |
| Autor: | Libor Ševčík |
| Rubrika: | Ochutnejte |
| Oblast: | Časopisy - suplementy |
Společnost tentokrát ochutnávala dohromady bílá a růžová moravská vína, která vinaři nedávno stočili do lahví a právě je uvádějí na trh. Šlo o vína ročníků 2008 a 2007. Společnost znalců vín, která se zde pravidelně schází už 15 let, má zřejmě naladěné chutě na mladá svěží vína plná ovocných tónů. Z předložených vzorků se na prvních třech místech umístila vína z nejnovějšího ročníku 2008.
Hodnotí minulý vítěz
O komentář ke třem vínům, která v ochutnávce pro Moji rodinu u dlouhého stolu zvítězila tentokrát, jsme požádali tvůrce vítězného vína z poslední degustace Petra Bízu z Čejkovic (vítěz má totiž právo se zúčastnit dalšího zasedání, ale nesmí mít v hodnocení vlastní víno).
'Vítězné Rulandské šedé má příjemnou chlebovitou vyzrálou vůni, v chuti výraznou harmonickou kořenitost a víno chutná po vyzrálých hroznech. V dlouhé dochuti se objevují tóny vyzrálého žlutého melounu, květnatost, rozinky. Je to velmi pěkný příklad odrůdově čistého Rulandského šedého,' popisuje Petr Bíza.
Jde o odrůdu révy vinné, které se ve Francii, zemi původu, říká Pinot gris. Podle genetických výzkumů odrůda Pinot gris vznikla mutací z Pinotu noir. Ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1941. Rulandské šedé je vysazeno na 3,7 procenta rozlohy všech vinic v České republice. Původně se mu říkalo Roučí šedé, což zní lépe než nesmyslný název Rulandské, který se v Česku užívá po německém obchodníkovi s víny, který neměl se šlechtěním nic společného.
Skutečně originální název pro tuto odrůdu mají Maďaři. U nich ji najdete pod označením Szurkebarát, což v překladu znamená šedý mnich. Maďaři odrůdu pojmenovali po mniších cisterciánech, kteří ji za dob panování Karla IV. vysadili okolo Balatonu. Tam se úspěšně pěstuje dodnes. Především z vinic na severním, kopcovitém břehu jezera, kde je i poloostrov Tihany, jsou 'šeďáky' opravdu vynikající. Ve středověku se především zásluhou různých křesťanských řádů Rulandské šedé rozšířilo z Francie po celé vinorodé Evropě.
S mnichy a především migrujícími evropskými vinaři se později dostalo i do zemí takzvaného Nového světa.
V současné době Pinot gris s úspěchem pěstují v Austrálii, na Novém Zélandu, v Jihoafrické republice a roste i na vinicích Jižní a Severní Ameriky.
Pinot grigio nebo Rulandské šedé?
Nejlepší a skutečně vynikající vzorky 'šeďáku' najdete především v Evropě. Například v Alsasku, Rakousku a severní Itálii. Tam se jmenuje Pinot grigio. Především v oblasti Jižních Tyrol dovedou z této odrůdy připravit opravdové skvosty. Vynikající Rulandské šedé však najdete i u moravských a českých vinařů. Příkladem je i dnes představovaný vzorek. 'Víno na druhém místě tedy růžové z vinařství Spielberg. Je pěknou ukázkou, jak má vypadat a chutnat růžové víno.
Pro jeho přípravu zvolili odrůdu Zweigeltrebe, která v České republice dává ta nejlepší růžová vína. Má čistou malinovou barvu a maliny najdeme ve vůni i v chuti, kde se objevují i lesní jahody. V dochuti jsou medové tóny a příjemná šťavnatost,' hodnotí Petr Bíza.
K vínu, které skončilo na třetím místě, se vyjadřuje takto: 'Třetí vlašák je se svou šťavnatou vůní až netypický pro tuto odrůdu, víno je čisté v chuti i ve vůni. V chuti i ve vůni najdeme tóny broskví a meruněk, dochuť má až máslové tóny. Je poznat, že víno bylo připraveno metodou řízeného kvašení.'
Libor Ševčík
Vítězové ochutnávky
1. Rulandské šedé 2008
Kabinet
Výrobce: Vinařství Mádl Velké Bílovice
Vinařská obec: Velké Bílovice
Trať: Zadní hora
Charakteristika: Víno světle žlutozelené barvy, jemné ve vůni s ovocným dojmem. Chuť je středně plná s uhlazenou kořenitostí, postupně se otvírá do minerálních tónů s příchutí mletých ořechů. Má krásnou dlouhou citrusovou dochuť.
2. Zweigeltrebe rose 2008
Kabinet
Výrobce: Vinařství SPIELBERG CZ
Vinařská obec: Žarošice
Trať: Maliny
Charakteristika: Víno zářivě světle lososově růžové, jemně smetanově kořenité vůně s nádechem čerstvých malin. V chuti svěží příjemně nasládlé a pikantně ovocné s malinovými tóny s ovocně medově doznívající dochutí.
3. Ryzlink vlašský 2008
Výběr z hroznů
Výrobce: Rodinné vinařství
Vinařská obec: Bořetice
Trať: Čtvrtě
Charakteristika: víno slámově žlutozelené barvy. Ve vůni je svěží ovocnost zralého banánu a hrušky s lehkou kořenitostí v pozadí. Chuť je plná, výrazná s jemnou oříškovou stopou a tóny krepové kůry. Po polknutí zůstává na patře kompotově ovocná chuť.
Šestidenní trasa: Projížďka po Moravské vinné stezce
| Zdroj: | Mladá fronta Dnes |
| Datum vydání: | 26.6.2009 |
| Odkaz: | http://www.idnes.cz/ |
| Ročník: | 20 |
| Číslo: | 148 |
| Strana: | 4 |
| Autor: | Jana Škrletová |
| Rubrika: | Cyklospeciál |
| Mutace: | Příloha |
| Pořadí: | 1 |
| Oblast: | Celostátní deníky |
Odkud - kam: Znojmo - Nový Šaldorf - Popice - Šatov - Načeratice - Slupy - Jaroslavice - Hrádek - Dyjákovice
- Hevlín - Jevišovka - Drnholec - Novosedly - Nový Přerov - Mikulov - Klentnice - Pavlov - Dolní Věstonice -
Strachotín - Pouzdřany - Popice - Hustopeče - Starovičky - Velké Pavlovice - Bořetice - Vrbice - Kobylí - Klobouk u Brna
- Krumvíř - Terezín - Čejč - Čejkovice - Starý Poddvorov - Mutěnice - Ratíškovice - Milotice - Bzenec - Polešovice -
Tučapy - Boršice - Zlechov - Uherské Hradiště
Délka: 290 km (6 dní)
Obtížnost: těžká
Typ kola: trekkingové nebo horské
Proč tam jet: Zažijete nevšední cyklotúru, která prověří vaše síly,
a přitom poznáte jižní Moravu. Uvidíte vinice i zajímavé památky,
jako je znojemský chrám sv. Mikuláše.
Cestování za vínem spojuje příjemné s užitečným - poznáte krásu vinohradů a přitom si ještě zasportujete. Vhodným cílem pro podobný druh aktivity je bezesporu jižní Morava. Její čtyři hlavní podoblasti - znojemskou, velkopavlovickou, mikulovskou a slováckou protíná hlavní cyklotrasa - Moravská vinná stezka. Na zdolání jejích 290 kilometrů si připravte alespoň šest dní.
1. den
Začít můžete na Znojemsku. Znojmo, jedno z nejstarších měst České republiky, patří k nejzajímavějším jihomoravským sídlům s malebným historickým centrem a řadou významných památek.
Mezi nimi dominují gotický chrám sv. Mikuláše, Znojemský hrad s expozicí Jihomoravského muzea, románská rotunda s unikátními freskami, vyhlídková radniční věž. Odvážnější se pustí i do hlubin rozsáhlých katakomb.
Červené značení vás ze znojemského náměstí Komenského vyvede z města ven a přes Nový Šaldorf, kde nesmíte minout unikátní kládový lis, dorazíte k prvnímu stoupání do Konic.
Projedete Popicemi a následuje technicky náročný přejezd Havranického vřesoviště, které je součástí Národního parku Podyjí. Za Havraníky odbočuje stezka do příhraničního Šatova. Zde se milovníci vína dočkají netradičního sklepa vyhloubeného v pískovcovém svahu nad vesnicí. Sklep je vyzdobený plastickými malbami místního umělce Maxmilliana Appeltauera.
Z Šatova vystoupáte do výšky 290 metrů nad mořem, ale výhled na sáhodlouhé vinice za to určitě stojí. Poté odbočíte na Chvalovice a pokračujete do Načeratic. Pro dnešek zapomeňte na kopce, až do Hrádku vás čeká rovinatá trasa. Z Načeratic stezka vede do obce Slup.
Tady stojí za to sesednout z kola a prohlédnout si vzácný renesanční mlýn. Kromě funkčního zařízení tady najdete i stálou výstavu. Zdejší mlýnská strouha je ze 13. století a přivádí vodu i do soustavy jaroslavických rybníků, které minete na své další cestě. Přes Jaroslavice, Hrádek a Dyjákovice je to už jen kousek do Hevlína, kde je cíl dnešního putování. V nohách máte asi 55 kilometrů.
Po cestování si můžete odpočinout u sklenky bílého, tomu se tady opravdu daří. Za zmínku jistě stojí vína originální certifikace (VOC). Již několik let zde funguje sdružení VOC Znojmo, které sdružuje několik nejlepších producentů vína znojemské podoblasti.
2. den
Druhý den je pro vás připravena přibližně stejně dlouhá trasa. Z Hevlína vyrazíte po asfaltové cestě mezi lesy do asi dvanáct kilometrů vzdálené Jevišovky. Přejeli jste do mikulovské podoblasti. Místní vinice dávají vzniknout výtečným vínům. Na pomyslném trůnu stojí Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Chardonnay.
Z Jevišovky stezka pokračuje přes Drnholec do Novosedel. Trasa vás provede ojedinělými sklepními uličkami, kde můžete obdivovat pestrost sklepní architektury. Pokračujte na Nový Přerov a dále společně s vinařským okruhem Stará Hora stoupáte k Přerovskému vrchu. Cestou se můžete kochat nejen pohledy na vinice, ale také na průčelí sklepů z 30. let minulého století.
Pěknou asfaltovou komunikaci vystřídá lesní cesta vedoucí na okraj Dobrého pole. Dalších sedm kilometrů do Mikulova prověří vaše síly. Krátký úsek vede prašnými polními cestami a místy po panelech. Odměnou bude však pohled na Mikulov. Město vždy patřilo mezi nejvýznamnější vinařská střediska Moravy. Jeho dominantou je Svatý Kopeček a na něm stojící poutní kaple sv. Šebestiána s křížovou cestou.
Z přilehlých kopců si můžete prohlédnout moravskou krajinu. V Mikulově si trochu vydechněte, protože na vás čeká stoupání Pavlovskými vrchy až do výšky 350 metrů nad mořem. Cestou minete vápencový útes Kočičí skála a uvidíte Stolovou horu se zříceninou Sirotčího hrádku a Děvín, který je nejcennějším územím Pálavy. Vyjedete-li do Klentnice, máte vyhráno, před vámi je už jen nádherný pětikilometrový sjezd do Pavlova, kde můžete nabrat síly na další den.
3. den
Třetí den vás čeká trasa z Pavlova do Bořetic, čítající čtyřicet sedm kilometrů. Hned zrána se cestou z Pavlova projedete okolo Novomlýnských nádrží a dorazíte do Dolních Věstonic, místa nálezu slavné Věstonické venuše. Odtud budete pokračovat přes most do Strachotína a dále sklepní uličkou do Pouzdřan.
Poté se připravte na náročný dvoukilometrový úsek vedoucí po úzkém chodníčku podél vody. Když vydržíte do Popic, odměnou vám bude pohled na národní přírodní památku - Pouzdřanskou step.
V Popicích odbočí stezka do terénu a před vámi je výstup kolem vinic na vrch Žebrák. Odtud sjedete do Hustopečí a ocitnete se ve velkopavlovické vinařské podoblasti. Zde byste neměli minout renovované sklepní prostory renesančního domu U Synků, kde je k vidění stálá vinařská expozice. Pak podjedete dálnici a po polní cestě pokračujete do Staroviček, kde se opět vrátíte na druhou stranu dálnice a vinicemi dorazíte do Velkých Pavlovic. Odtud vás trasa povede kopcovitou krajinou až do malebné vesničky Bořetice. Nedaleký kopec dal název i místnímu 'akčnímu uskupení' - známé recesistické republice Kraví hora, která se v obci stará o vinařskou zábavu. Jste-li příznivci spíše červeného vína, tak jste na správném místě. Velkopavlovicko je krajem modrých hroznů.
4. den
Více jak čtyřicetikilometrová trasa z Bořetic do Starého Poddvorova je určena pro čtvrtý den. Hned na začátku vás čeká stoupání do Vrbice a následuje sjezd do Kobylí. Poté pokračujete až do Klobouk u Brna, kde si nenechte ujít prohlídku větrného mlýna, který je stále plně funkční. Moravská vinná stezka vás dále povede do Krumvíře a jste na Slovácku.
Nakrátko odbočíte ze silnice, ale zanedlouho se na ni opět vrátíte a pokračujete přes Terezín a Čejč mírným stoupáním do Čejkovic.
Tady si můžete dát odpočinek a domluvit si návštěvu templářských vinných sklepů. Svou délkou 650 metrů se řadí k nejdelším u nás a stojí za to je vidět. Následuje jeden z nejhezčích úseků trasy - desetikilometrový přejezd do Starého Poddvorova. Kvalitní, většinou nezpevněný povrch stezky kopíruje členitý reliéf krajiny, úžasné výhledy do údolí střídá pohodová jízda na úpatí polí a vinic. Pro dnešní den jste v cíli. V této oblasti se večer můžete těšit na plná vína se svěžím charakterem a výrazným odrůdovým aroma, která se rodí na výše položených vinicích.
5. den
Pátý den na vás čeká opět více jak čtyřicet kilometrů cesty do Bzence. Za Poddvorovem cesta uhýbá k lesu. Dávejte zde pozor, v mokru je obtížně sjízdná.
Zanedlouho však sjedete do Mutěnic, které patří plochou vysázených vinic k největším vinařským obcím Slovácka. Téměř každá rodina zde vlastní vinohrad. Raritou Mutěnic je téměř pět set sklípků v části obce zvané Búdy, které tvoří malebnou čtvrť na samotném úpatí vinic.
Mnohé sklepy si zachovaly původní ráz a jejich průčelí zdobí lidové malby s pestrými slováckými ornamenty.
Přes Ratíškovice zamíříte po velmi dobré komunikaci dál do Milotic. Zde mezi Kyjovem a Hodonínem stojí zajímavý barokní zámek; areál s nádvořím, konírnou, jízdárnou a francouzským parkem. Přes sklepní kolonii Pod búdama ve Vlkoši a sklepní uličku Baráky ve Vracově zavítáte do Bzence.
6. den
Blížíte se k cíli! Do Uherského Hradiště zbývá asi padesát kilometrů. Přes Bzenec pokračujte do Polešovic, kde můžete navštívit vinařskou šlechtitelskou stanici a místní vína ochutnat v typických sklepních uličkách.
Cesta je přehledná a dobře značená. Dále vás ale čeká těžší kopcovitý terén. Vystoupáte do Tučap a sjedete do Boršic, odkud stezka pokračuje po zpevněné lesní cestě okrajem přírodního parku Stříbrnické paseky.
Opět stoupáte nad Buchlovice a pokračujete do Zlechova, odkud zamíříte polní cestou k Velehradu, a Uherské Hradiště už je pak, co by kamenem dohodil. Konečně můžete odpočívat. Kdyby vám to ale nestačilo, na stránkách www.vinazmoravy. cz si můžete najít nejen další možné trasy, ale také kalendář stovek vinařských akcí, na něž můžete cestou zavítat. Více o vinařských stezkách na www.stezky.cz.
Moravská vinná stezka nabízí jedinečnou možnost, jak poznat krásy vinohradů z cyklistického sedla
O autorovi| Jana Škrletová, S využitím: www.vinazmoravy.cz a www.stezky.cz
Cyklostezky jižní Moravy a dolního Rakouska se spojí
| Zdroj: | ČRo - Brno |
| Datum vydání: | 25.6.2009 |
| Moderátor: | Zdeněk TRUHLÁŘ |
| Relace: | Radionoviny 17:00 |
| Rozsah: | 00:00:55 |
| Hosté: | Michal HAŠEK; hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/ |
| Pořadí: | 3 |
| Oblast: | Regionální rozhlas |
Jižní Morava a dolní Rakousy připraví společně projekt, který by propojil cyklostezky na obou stranách, na realizaci budou žádat o dotaci z evropských fondů ve výši 26 milionů korun. Nový projekt nazvaný Zažít kraj vína a památek na kolem neznamená výstavbu nových cyklostezek, ale propojení těch stávajících. Například předběžně počítá s vybudováním společného značení cyklostezek, odpočívadel, informačních centem i půjčoven kol v pohraničí, řekl jihomoravský hejtman Michla Hašek.
Host (Michal HAŠEK; hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/):
Plánuje se, že postupně vznikne propojení stávajíc sítě 25 evropských cyklostezek, stezky železné opony, která má více než 6,5 tisíce kilometrů. Vzniknou společná centra, například půjčovny kol, společná informační centra, kde budou mít k dispozici cykloturisté všechny informace. Samozřejmě to bude propojeno s existujícími vinařskými cyklostezkami.
Okamura: Ohňostroj, velkolepá akce na nic. Ta turisty nepřivede
| Zdroj: | brno.idnes.cz |
| Datum vydání: | 24.6.2009 |
| Autor: | Helena Vaculová |
| Rubrika: | Brno |
| Oblast: | vlastní |
Začínají dovolené a jihomoravské hotely a penziony zlevňují, i když ceny klesávají hlavně mimo sezonu. Až na třicetiprocentní slevy ovšem teď turisty lákají hotely takřka v celém Česku. Podle Tomia Okamury, člena prezídia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, musí regiony udělat mnohem více.
Konkrétně o jižní Moravě se vyjádřil, že cestovní ruch se tady dělá hodně špatně. Moc dobře se to neposlouchá, na druhé straně nelze pominout, že jeho cestovní kancelář přiváží do země ročně 110 tisíc zahraničních turistů. A jižní Moravu zná, poměrně často bývá v poslední době i v Brně.
Vloni byla jižní Morava po Praze nejnavštěvovanější lokalitou. Jen českých turistů sem podle statistky přijelo 736 tisíc. Zdá se vám to málo?
Oproti předcházejícímu roku to ale bylo o 1,6 procent méně. Kraj už zaznamenal pokles a to žádná krize ještě nebyla, začalo se o ní přece mluvit až koncem září.
Máte pro to jiné vysvětlení?
Zahraničním turistům se do regionů vůbec nechce, jednašedesát procent jich jede jen do Prahy. A i českému turistovi už nestačí jen pobyt v nějakém penzionu, chce další další aktivity. Půjčit si kolo, zajít si na dobrou večeři, zaplavat si v akvacentru s termální vodou, půjčit loďku...
Tím chcete říci, že jižní Morava má po této stránce slabou nabídku?
Přesně tak. Absolutně jí třeba chybí lokální gastronomické speciality.
Máme tady dobré víno, klobásy, populární jsou i košty zelí. Podle mne tady speciality jsou.
Jenže nejsou na jídelním lístku restaurací. A to může podpořit i kraj. Třeba tak, že kdo bude držet lokální gastronomické speciality na jídelním lístku aspoň rok, dá ho do všech propagačních materiálů kraje. To je způsob, jak by se to dalo rozběhnout. Láska prochází žaludkem a i turistu na prvním místě zajímá jídlo a pití. Tak to prostě je a na tom je postavený turistický ruch nejvyspělejších zemí světa.
Kde kraji ještě podle vás ujel vlak?
Chybí mu relaxační pobyty v termálních lázní. Dostal se dokonce do takové situace, a to už si opravdu připadám jako v Kocourkově, že tisíce Jihomoravanů se už několik let jezdí s rodinami čordat do termálního akvaparku, který si Rakušané postavili nedaleko hranic v Laa an der Thaya.
A kraji utíkají peníze?
Prosím vás, právě proto o tom mluvím. Místo, aby se snažil zadržet peníze, tak jeho nečinnost vyúsťuje dokonce v takový paradox, že Jihomoravané se jezdí rekreovat do drahého Rakouska, protože doma tuto možnost nemají. Už i Slováci pochopili, že o termální akvaparky je zájem a je absurdní, že tam statisíce Čechů vozí autobusy přes jižní Moravu.
Tak dobře, v tom kraj možná zaspal. Ale otvírá sklípky a má cyklostezky...
To je sice pěkná věc, ale i to vinařství se posune dál, jen když hotely hostům kromě vína nabídnou relaxační zázemí, whirpool, saunu, malý konferenční prostor. Aby o vinařskou turistiku měli lidé zájem po celý rok.
Projekty kamarádíčků...
Tak mám z toho pocit, že se vám zdá jižní Morava trochu zkostnatělá. A čím to je?
Je v tom nečinnost lidí, kteří mají cestovní ruch na starosti. U vás to byl nějaký pan Venclík. Byli jsme spolu v brněnském televizním studiu, debatu moderoval Jakub Železný a byl jsem úplně zkoprnělý, když řekl, že kraj nemá žádné pravomoci v cestovních ruchu. Jakub Železný se ho hned ptal, jak to teda dělá. Možná, že v Brně z tohoto člověka sedají na zadek, ale z našeho pohledu neudělal vůbec nic.
No, už ho ve vedení kraje nechtějí... Nechci se ho zastávat, ale na jednom člověku cestovní ruch v regionu přece nestojí.
No moment, to s vámi nesouhlasím. Tito lidé by měli vytvořit koncepci a když už je to v našem státě nastavené tak, že se peníze hodně přerozdělují, měl by ten člověk podpořit takové projekty, které rozvoji cestovnímu ruchu skutečně pomohou. Ne jen ty, které dělají jeho kamarádíčci. Třeba Brnu nic nepřenáší, a to ať se na mne nikdo nezlobí, jak se tam dělá jednou za rok velký ohňostroj. Z dlouhodobého hlediska je to akce na nic, ta sem turisty nepřiláká.
Tak jste nám to tady pěkně zkritizoval a máte i nějakou radu?
Já mít v kraji na starosti cestovní ruch, tak třeba požádám kolegu ze sousedního rakouského regionu, aby mi dal seznam všech firem, které mají přes padesát zaměstnanců. S tím, že bychom je rádi oslovili a nabídli jim, aby si v zařízeních na jižní Moravě dělali školení a konference. A ještě pro ně připravili nějakou pozornost. Tak je potřeba pracovat.
To možná není špatný nápad...
Nebudu si hrát na chytrýho, není můj, a i další věci, o kterých jsem mluvil, to jsou zkušenosti odjinud. Nemusíme nic nového vymýšlet.
K létu patří růžové víno
| Zdroj: | Slovácko |
| Datum vydání: | 23.6.2009 |
| Číslo: | 26 |
| Strana: | 2 |
| Autor: | bla |
| Rubrika: | Zpravodajství |
| Oblast: | Regionální časopisy - Olomoucký a Zlínský kraj |
Čejkovice/Hitem letošního léta v oblasti vinařství se stalo růžové víno. Setkává se stále větší oblibou spotřebitelů, protože kromě nezvyklé barvy se vyznačuje i lehkou ovocnou chutí.
'Růžová vína patří celkově k létu. Hodí se k lehkým pokrmům z ryb nebo drůbeže a obecně k salátům,' řekl vinařský odborník Jakub Šamšula.
Růžové víno se vyrábí z modrých hroznů a na začátku má barvu klasického červeného. Následným zpracováním se dosahuje růžového odstínu. Takováto vína jsou mladá, lehká a osvěžující.
I proto se Templářské sklepy Čejkovice rozhodly uvést na trh novou řadu těchto vín.
'Růžová vína patří celkově k létu. Hodí se k lehkým pokrmům z ryb nebo drůbeže a obecně k salátům,' řekl vinařský odborník Jakub Šamšula.
Růžové víno se vyrábí z modrých hroznů a na začátku má barvu klasického červeného. Následným zpracováním se dosahuje růžového odstínu. Takováto vína jsou mladá, lehká a osvěžující.
I proto se Templářské sklepy Čejkovice rozhodly uvést na trh novou řadu těchto vín.
Lidé utrácejí za víno víc
| Zdroj: | Mladá fronta Dnes |
| Datum vydání: | 18.6.2009 |
| Odkaz: | http://www.idnes.cz/ |
| Ročník: | 20 |
| Číslo: | 141 |
| Strana: | 2 |
| Autor: | HELENA VACULOVÁ |
| Rubrika: | Jižní Morava |
| Mutace: | Jižní Morava |
| Pořadí: | 2 |
| Oblast: | Celostátní deníky |
Jižní Morava - Kde lidé nejčastěji pijí víno? Doma. Stejně jako dříve. Zajímavých zjištění, jaké a kde lidé pijí víno, mají nyní vinařské podniky více.
'Nechali jsme si stejně jako před dvěma lety zpracovat rozsáhlý průzkum prodeje vína v Česku. Dělala ho pro nás brněnská agentura Focus, Marketing and Social Research a oslovila při něm 1 200 lidí. Od milovníků vína až po nenáročné konzumenty,' říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.
Nejvíce vína se tedy stále pije doma. A stejně jako dříve?
To ne. Víno už není jen slavnostní nápoj, jakým bývalo kdysi. Pořád sice platí, že víno se doma nalévá, aby se umocnil nějaký slavnostní dojem, ale pije se také pro větší pohodu, ve dvojici, s přáteli. A dokonce třiadvacet procent jeho konzumentů uvádí, že jim pomáhá uvolnit se po těžkém dni. Jak se říká, je potřeba rozpustit ten den a víno se k tomu výborně hodí.
Když už ho lidé nejčastěji nepijí ve vinotékách, kupují ho tam alespoň?
Také ne. Nakupují víno hlavně v marketech. To je ale asi tím, že se v nich nyní odbývá většina nákupů. Ti poučenější, kteří se ve vínu více vyznají, chodí do vinoték a do speciálek. Zajímavé je, že rapidně klesají nákupy vína přímo u vinařů.
I víno, stejně jako jakékoliv jiné zboží, podléhá módnímu trendu? A co je tedy nyní in?
Z průzkumu je vidět, že se nám to nepatrně převrací k bílému vínu, které se dříve pilo trochu méně než červené. A je větší zájem o růžové. O něm by se dalo říci, že je to dnes taková módní záležitost.
Chodí lidé do obchodu už s představou, jaké víno si vezmou?
Jako že by do něj vešli už s vědomím, že si koupí třeba lahev svatovavřineckého od té a té firmy? To ne. I když i takoví lidé se najdou, ale většina se rozhoduje až v obchodě.
Je to dobře, nebo špatně?
Nehodnotím to, říkám, jak to je. Beru to spíš jako námět, jak důležité je dobře vína prezentovat v místě prodeje. Pozitivní pro vinaře je, že lidé jsou ochotni za víno utratit více než před dvěma roky.
Podobný průzkum jste si nechali dělat před dvěma lety, takže když je v tomto ohledu srovnáme, o kolik víc lidé utratí za lahev vína?
Řádově to stouplo o desetikoruny. Jestliže dříve lidé kupovali lahev vína nejčastěji za cenu pod sto korun, nyní je to sto dvacet až sto padesát korun.
Zjišťovali jste, kolik jsou lidé ochotni vůbec za víno zaplatit?
Ano, a i to se posunulo k vyšším cenám. Jsou ochotni se bavit o ceně kolem 250 korun, ochotnější zaplatit víc jsou pochopitelně znalci.
Říká se, že zboží prodává obal. Platí to i o vínu?
Platí, i tvar lahve a etiketa hraje určitou roli. Dokonce i zátka. Lidé dávají jednoznačně přednost korku, zjistili jsme, že kovový šroubovací uzávěr je spíš odrazuje.
Výsledky studie
Pozitivní vztah k vínu mají tři pětiny obyvatel Česka. Příležitostně jich pije víno 26 %, pětina se může bez vína obejít a negativní postoj má 15 % obyvatel. - Denně nebo několikrát týdně pije víno 12 % lidí, 2-4krát za měsíc 33 %, 1krát měsíčně 11 % a méně často pak 16 % obyvatel. Za poslední tři roky se tyto údaje nezměnily. - Asi třetina lidí soudí, že už se ve víně začíná orientovat, za jeho znalce se považuje pouhé 1 % z nich. - Víno pijí více muži, lidé ve věku 45-64 let, vysokoškolsky vzdělaní a majetnější lidé. - Přibližně polovina konzumentů vína svoji spotřebu za poslední dva roky nijak nezměnila. Více než čtvrtina pije nyní víno více. - Nejčastěji lidé pijí víno v cenové relaci 61-100 korun za lahev (0,75 l).
Výsledky studie - Typickým místem pro pití vína zůstává domácí prostředí. Na zábavě nebo v klubu ho pije 7 % lidí a v restauraci či v hospodě dokonce jen 6 %. Podobně tomu bylo i vloni. - Obliba červeného a bílého vína je stejná. Červené víno pije často 26 % lidí, občas 50 %, bílé pije často 25 % a občas 49 %, růžové, ve srovnání s tím, se pije méně. - Češi pijí raději sušší druhy vín, suchá a polosuchá vína jich preferuje 62 %. - Česká a moravská vína se pijí častěji než zahraniční. Domácí vína velmi často pije 39 %, občas 50 % lidí. Zahraniční vína pije velmi často 7 % a občas 41 % lidí. - Nejznámější odrůdou je Frankovka a Müller Thurgau, výrobci Víno Mikulov, Bohemia sekt a Znovín Znojmo. Zdroj - Studie Trh s vínem 2008 vypracovaná společností Focus, Marketing and Social Research
'Dřív dali lidé za lahev ani ne stovku. Teď až 150 korun.' Jaroslav Machovec
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
Lidé utrácejí za víno víc
| Zdroj: | Mladá fronta Dnes |
| Datum vydání: | 18.6.2009 |
| Odkaz: | http://www.idnes.cz/ |
| Ročník: | 20 |
| Číslo: | 141 |
| Strana: | 2 |
| Autor: | HELENA VACULOVÁ |
| Rubrika: | Jižní Morava |
| Mutace: | Jižní Morava |
| Pořadí: | 2 |
| Oblast: | Celostátní deníky |
Vinařský fond uvažuje o tom, že vytvoří seznam restaurací a hospod v kraji, kde umějí podávat víno na úrovni
Jižní Morava - Hospody, a není jich málo, dělají vinařskému kraji ostudu. Když se v nich hosté zeptají, jaké mají víno, číšník má často jen jednu odpověď: 'Červené a bílé.' Nasadí tomu korunu, když donese na stůl víno pochybné kvality.
'Je to bohužel tak a štve to i nás,' říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. 'Když lidé přijedou do vinorodé oblasti, mělo by to být znát i v hospodách a restauracích,' míní Machovec.
'Vinařský fond proto uvažuje o tom, že by zařízení, kde jsou schopni nabídnout vína na úrovni, označil a vytvořil seznam na internetu i na letácích pro turisty,' dodal Machovec.
Že to řeší i hosté, potvrzuje Zdeněk Šťastný z Ostravy. 'Projížděli jsem tudy a stavili se na večeři v jednom podniku v centru Velkých Bílovic. Když jsem se ptal číšnice, jaké mají červené víno, řekla, že se musí podívat. A to měli jen dva druhy. Pak přinesla něco, co se vůbec nedalo pít,' říká ostravský podnikatel.
Ne všude je to tak. 'Jinde umí i v restauracích nabídnout víno lépe,' míní bořetický vinař Václav Bukovský. Jako řidič autobusu se občas dostane do Rakouska a Německa, a když se tam zdrží déle, jde si do restaurace na skleničku vína. 'Kdyby mi jen řekli, jestli si dám červené, nebo bílé, a pak to víno nestálo za nic, tak bych se zvedl a odešel bych pryč. Ale to se ještě nestalo, jsou v tom dál než my,' říká.
Proč si hospody vína nehledí? 'Většina našich štamgastů má doma sklípek. A hosté, co sem jezdí, jdou také raději na víno do sklepa,' říká číšník Hovoranského hostince v Hovoranech na Hodonínsku. Víno mají jen v litrových lahvích a neřeší, jestli je ze zdejší vinařské oblasti.
Hospoda, kde se víno pije Hostinský Petr Jeroušek z Rozdrojovic u Brna však tvrdí, že věnovat se více vínu smysl má. 'Nejprve jsme kupovali levnější víno, které nemělo stabilní kvalitu a moc se nepilo. Když jsme ale začali brát kvalitnější, obrat vína se až ztrojnásobil,' říká. Ještě před tím se ale z vlastního zájmu vyškolil, jak má víno ošetřovat a správně podávat.
Jenže většina hostinských z jižní Moravy se školit u vinařů nechce. 'Pořádáme vzdělávací kurzy o víně a hlásí se do něj hlavně lidé ze severní Moravy a dalších krajů. Místním jsme je nabízeli za zvýhodněnou cenu, ale neměli zájem,' posteskl si Jiří Kopeček z Vinařské akademie ve Valticích.
Vysvětluje si to i tak, že víno považují hostinští za příliš složité a mnohem méně výnosné. 'Pivem bouchnou o stůl a nemusí nikomu říkat, z jaké je vinice, a na kořalce si vydělají více. A slyším i argumenty, že o vínu víc vědět nemusí, když se narodili ve Valticích. Pak to ovšem vypadá tak, že jedete vinařským krajem a na všech vývěsních štítech u hospod se jen dočtete, jaké pivo tam čepují,' dodal Kopeček.
Že se víno v hospodách takřka nepije, potvrzuje i průzkum, který si nechal udělat Vinařský fond. Na skleničku si podle něj do restaurace zajde jen asi šest procent lidí, kteří pijí víno.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
Jižní Morava - Hospody, a není jich málo, dělají vinařskému kraji ostudu. Když se v nich hosté zeptají, jaké mají víno, číšník má často jen jednu odpověď: 'Červené a bílé.' Nasadí tomu korunu, když donese na stůl víno pochybné kvality.
'Je to bohužel tak a štve to i nás,' říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. 'Když lidé přijedou do vinorodé oblasti, mělo by to být znát i v hospodách a restauracích,' míní Machovec.
'Vinařský fond proto uvažuje o tom, že by zařízení, kde jsou schopni nabídnout vína na úrovni, označil a vytvořil seznam na internetu i na letácích pro turisty,' dodal Machovec.
Že to řeší i hosté, potvrzuje Zdeněk Šťastný z Ostravy. 'Projížděli jsem tudy a stavili se na večeři v jednom podniku v centru Velkých Bílovic. Když jsem se ptal číšnice, jaké mají červené víno, řekla, že se musí podívat. A to měli jen dva druhy. Pak přinesla něco, co se vůbec nedalo pít,' říká ostravský podnikatel.
Ne všude je to tak. 'Jinde umí i v restauracích nabídnout víno lépe,' míní bořetický vinař Václav Bukovský. Jako řidič autobusu se občas dostane do Rakouska a Německa, a když se tam zdrží déle, jde si do restaurace na skleničku vína. 'Kdyby mi jen řekli, jestli si dám červené, nebo bílé, a pak to víno nestálo za nic, tak bych se zvedl a odešel bych pryč. Ale to se ještě nestalo, jsou v tom dál než my,' říká.
Proč si hospody vína nehledí? 'Většina našich štamgastů má doma sklípek. A hosté, co sem jezdí, jdou také raději na víno do sklepa,' říká číšník Hovoranského hostince v Hovoranech na Hodonínsku. Víno mají jen v litrových lahvích a neřeší, jestli je ze zdejší vinařské oblasti.
Hospoda, kde se víno pije Hostinský Petr Jeroušek z Rozdrojovic u Brna však tvrdí, že věnovat se více vínu smysl má. 'Nejprve jsme kupovali levnější víno, které nemělo stabilní kvalitu a moc se nepilo. Když jsme ale začali brát kvalitnější, obrat vína se až ztrojnásobil,' říká. Ještě před tím se ale z vlastního zájmu vyškolil, jak má víno ošetřovat a správně podávat.
Jenže většina hostinských z jižní Moravy se školit u vinařů nechce. 'Pořádáme vzdělávací kurzy o víně a hlásí se do něj hlavně lidé ze severní Moravy a dalších krajů. Místním jsme je nabízeli za zvýhodněnou cenu, ale neměli zájem,' posteskl si Jiří Kopeček z Vinařské akademie ve Valticích.
Vysvětluje si to i tak, že víno považují hostinští za příliš složité a mnohem méně výnosné. 'Pivem bouchnou o stůl a nemusí nikomu říkat, z jaké je vinice, a na kořalce si vydělají více. A slyším i argumenty, že o vínu víc vědět nemusí, když se narodili ve Valticích. Pak to ovšem vypadá tak, že jedete vinařským krajem a na všech vývěsních štítech u hospod se jen dočtete, jaké pivo tam čepují,' dodal Kopeček.
Že se víno v hospodách takřka nepije, potvrzuje i průzkum, který si nechal udělat Vinařský fond. Na skleničku si podle něj do restaurace zajde jen asi šest procent lidí, kteří pijí víno.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
Festival otevřených sklepů na Podluží
| Zdroj: | Kult.cz |
| Datum vydání: | 17.6.2009 |
| Autor: | Petra Samsonová |
| Oblast: | vlastní |
Festival otevřených sklepů se koná čtyřikrát do roka – v každém ročním období jeden. Červnový festival vás v předvečer letního slunovratu pozve do podlužáckých vesnic zdobených tříbarevnou lidovou ornamentikou. Přivítají vás zde pohostinní vinaři a těšit se můžete na vína „jako malovaná“.
Podluží tvoří jižní část Slovácké vinařské podoblasti. Pěstují se zde především odolnější odrůdy Ryzlinku rýnského a vlašského, z modrých odrůd Zweigeltrebe a Frankovka. V posledních letech se rozšířila také výsadba místní odrůdy Cabernet Moravia. Během dvou dnů budete mít možnost navštívit více než padesát sklepů v několika sousedních obcích. Osobně se tak seznámíte s vinaři a jejich víny, sklepními uličkami a místní gastronomií a folklorem. Bližší informace naleznete na stránkách www.otevrenesklepy.cz.
Festival otevřených sklepů
Mikulčice, Moravská Nová Ves, Kostice, Tvrdonice, Prušánky, Nový Poddvorov
20.–21. června 2009
Evropská komise je proti, aby vinaři dělali růžové víno mícháním červeného a bílého
| Zdroj: | Mediafax.cz |
| Datum vydání: | 8.6.2009 |
| Autor: | Kristýna Kuslová |
| Rubrika: | Zahraničí |
| Oblast: | vlastní |
Francie a Itálie dosáhly svého. Růžové víno se nebude v Evropě vyrábět 'řezáním' červeného a bílého.
Evropská komise podlehla nátlaku evropských výrobců vína a rozhodla se upustit od svého plánu povolit výrobu růžového vína pouhým mícháním červeného a bílého. Tento postup se setkal s ostrou kritikou především u vinařských velmocí, kterými jsou Francie a Itálie.
'Je to velké zadostiučinění, že se Brusel rozhodl zachovat know-how vinařů a nepodpořit ryze obchodní zájmy,' prohlásil včera předseda francouzského sdružení producentů vína Xavier de Volontat. Dodal, že výrobcům růžového vína se podařilo přesvědčit spotřebitele o jeho kvalitách a rozhodně jej nepijí pouze kvůli jeho barvě. Navíc by vinařský sektor přišel o řadu pracovních míst.
Nadšení neskrýval ani zástupce italských vinařů Luca Zaia. 'Tradice zvítězila. Takovou Evropu chceme. Takovou, která se opírá o respektování identity, kvality, potravinářské bezpečnosti a tradic,' uvedl Zaia pro agenturu AFP.
Včerejší rozhodnutí Evropské komise je zásadním obratem oproti březnu letošního roku, kdy byli bruselští úředníci ochotni zavést pouze speciální označení pro francouzské rosé, vyráběné 'autentickou' metodou. Zejména provensálští vinaři ale spustili rozsáhlou mediální kampaň, která nakonec vybičovala francouzskou vládu, aby se za ně postavila. Poté se do boje vrhla i Itálie.
'Během rozhovorů s evropskými vinaři se ukázalo, že by takováto výroba růžového vína významně poškodila jeho stále lepší jméno,' cituje agentura Bloomberg eurokomisařku pro zemědělství Mariann Fischerovou-Boelovou.
Komise chtěla sléváním červeného a bílého vína podpořit konkurenceschopnost evropských výrobců na asijském trhu. Tento postup se například již dříve ujal v Austrálii nebo v Kalifornii.
Francie, kde se vyrábí 28 procent z celkového objemu vyprodukovaného růžového vína na světě, je podle agentury Reuters přesvědčena, že s návrhem na míchání vín přišly severské státy, kde je podnebí pro pěstování vinné révy nevhodné.
Tradičně se 'rosé' vyrábí z modrých hroznů stejně jako červené víno. Rozdíl je v tom, že se vylisovaná hroznová šťáva nechá kvasit kratší dobu, případně výroba probíhá zcela bez kvašení. Po oddělení slupek od moštu je další postup stejný jako při výrobě bílého vína.
Biovíno
| Zdroj: | ČRo - Brno |
| Datum vydání: | 5.6.2009 |
| Relace: | Otázky a odpovědi |
| Rozsah: | 00:08:29 |
| Pořadí: | 1 |
| Oblast: | Regionální rozhlas |
Moderátor
Jižní Morava je neodmyslitelně spjatá s vínem. Zdejší vinice tvoří více, než 95 procent všech vinic v České republice. I tento tradiční obor podléhá trendům. Jedním z nich je rostoucí obliba biovína. Zatímco ještě před 2 lety bylo u nás registrováno pouhých 5 pěstitelů a výrobců biovína, letos už je jich počet dosáhl 60. Celková plocha ekologických vinic přesáhla 400 hektarů. Většina je jich ale v tak zvaném přechodném období, takže biovíno z nich se na trhu objeví až za 2 roky. Za jedním z prvních a zároveň největších pěstitelů se vypravila Vlasta Gajdošíková.
Redaktor (Vlasta Gajdošíková):
Co do rozlohy má nejvíc biovinic u nás firma Vinselekt Rakvice na Břeclavsku. Ta sice nepěstuje a nevyrábí jen biovíno, ale právě tento produkt spolu s biomošty tvoří asi 10 procent její celkové produkce. Majitel vinařství, Miloš Michlovský přitom počítá s dalším rozšiřováním biovinic. Čistě přírodní produkce vychází z jeho vnitřního přesvědčení a celoživotní filozofie.
Host (Miloš Michlovský, majitel biovinice):
Abychom nezapomněli na to, co dělali naši předci, na ty hodnoty, které v těch technologiích jsou, protože lze tady možná citovat slova majitele Romanee-Conti, asi nejvýznamnější vinice na světě, 1 lahev tuším 180 tisíc stojí, tak ten právě říká, že nejmodernější vína jsou ta, která pochází z vinic, jež zrcadlí svůj teroár, respektují své okolí a to si myslím, že je potřeba se nad tím zamyslet a vrátit se k přírodě, protože díky přírodě tady jsme a tak jak se k přírodě chováte vy, tak se vám to i tak nebo onak vrací a ty mnohé systémy, které známe hlavně ze zámoří, když se přistupuje k tomu průmyslově tak to může skončit tam, kde v hodně případech dneska i pivo, že se v uvozovkách vaří za Uralem, v Bělorusku a možná v Číně a kdekoliv jinde a já si myslím, že tam naše vinařství by nemělo skončit. Moravské by mělo být moravské.
Redaktor (Vlasta Gajdošíková):
Hrálo v tom vašem rozhodnut tady k tomuto typu provozu i to, že na západě stále roste, a teď už i u nás, poptávka po bioproduktech.
Host (Miloš Michlovský, majitel biovinice):
My jsme dělali produkt, který tenkrát pořádně ještě nikdo neznal, možná se někteří usmívali, když jsme s tím pracovali a ejhle, naráz jak zjišťují, že je to směrování a naráz k sobě byly dotace a tyto systémy hospodaření, tak tam skáčou rovnýma nohama vinaři a nejenom že jim to nezávidím. Naopak. Jenom ať pracují otevřeně, protože je dobré ty zkušenosti brát postupně, aby nedošlo k vyhoření nebo k výbuchu pak toho podniku. Tady mám trošičku obavy při nástupu nových podniků, které se překlopily na běžných odrůdách, které jsou podstatně výrazněji citlivé, a je důležité, aby dobře fungovala kontrola, aby nedej bože došlo k nějakému ne zdravému vývoji, že když to nebudou stíhat tak, tak si pomohou jinak a aby to pak nehodilo špatný stín na celou bioprodukci.
Redaktor (Vlasta Gajdošíková):
Podle Miloše Michlovského v biovinařství hrají a v budoucnu stále více budou hrát roli, speciálně vyšlechtění odrůdy hroznů. Geneticky odolné vůči chorobám, plísním a parazitům.
Host (Miloš Michlovský, majitel biovinice):
Na odrůdách, které mají zvýšenou rezistenci, to znamená, že jsou geneticky odolné, které nevyžadují tolik postřiků ani v těch letech příznivých pro patogena, tak to možné dělat je. Je pak možné tam dělat zdravý hrozen, u nás to uděláte velmi dobré, zdravé víno a pak i cenově ho dostat někde do 150, plus mínus procent, konvenčního výrobku, pak si myslím, že to budou konzumovat nejenom ti skalní bio, ale bude to stahovat více a více lidí, kteří budou chtít dělat něco pro své zdraví, a to si myslím, že je to nejdůležitější a to by měla být ta cesta, aby ten produkt nebyl několikanásobně dražší a hlavně aby byl konstantně kvalitní. Nebude průchozí to, je to bio produkt, tak tomu promiňte to, že to tak nevoní nebo že to tak nechutná. Ten produkt konstantně musí mít špičkovou kvalitu. Tenkrát má šanci a já si dovolím říct, že i kdyby byl lacinější a konvenční produkt, a když bude kvalitativně a především z těch chuťových vjemů, neodpovídající, tak asi nemá šanci se prosadit.
Redaktor (Vlasta Gajdošíková):
To, co se říká o těch odolných odrůdách, to má samozřejmě svou logiku. Vy sám jste vyšlechtil několik takových odrůd.
Host (Miloš Michlovský, majitel biovinice):
Já si musím, že to je dobrý směr ve vinařství, na straně druhé není to o tom, že mám představu, že všechno přejde na to hned. Bude to doplňující a nakolik, to ať každý uzná sám a já si myslím, vždycky má ten sedlák, to znamená ten farmář, možnost výběru buď jít touto nebo jinou cestou nebo jít každou cestou trochu, ale úkolem nás lidí, kteří jsme dělali a děláme něco ve výzkumu a ve vědě, tak by mělo být to, aby tady byli reálné systémy, pokud možno co nejzdravější produkce, protože kvalita je především z pohledu čistoty produkce a ne z pohledu nějakého chuťového návyku.
Redaktor (Vlasta Gajdošíková):
Které odrůdy jsou podle vás vhodnější pro bioprodukci a které naopak méně vhodné.
Host (Miloš Michlovský, majitel biovinic